Výročí týdne: 185 let od vydání unikátního Máje

Socha Karla Hynka Máchy na pražském Petříně. Od prvního výtisku jeho Máje uplynulo 185 let.

Socha Karla Hynka Máchy na pražském Petříně. Od prvního výtisku jeho Máje uplynulo 185 let. Zdroj: Profimedia

Karel Hynek Mácha
2
Fotogalerie

Klesla hvězda s nebes výše, mrtvá hvězda sinný svit; padá v neskončené říše, padá věčně v věčný byt. To jsou verše z počátku II. zpěvu básně Máj, snad nejznámější české básně či lépe řečeno skladby. Světlo světa spatřila 23. dubna 1836 díky tiskaři Janu Spurnému. Od té doby se dožila téměř 300 dalších vydání a patří tak mezi nejprodávanější české knihy. 

Její autor, Karel Hynek Mácha, si svého úspěchu neužil. Jak známo, zemřel na podzim téhož roku, nejspíše na choleru, v pouhých 26 letech. Je ale jisté, že i kdyby k této tragédii nedošlo, ocenění by se dočkal snad až ve vyšším věku.

A možná ani to ne, právě jeho osud mohl podnítit zájem a uznání o generaci mladších následovníků. Dobová kritika byla zdrcující. Někteří soudili, že se jedná o nicotnost nestojící za kritiku. Například Josef Kajetán Tyl za prostou nepochopitelnou morbiditu. Podobně Erben. Otec národa František Palacký postrádal účel, ideu. Taktéž Čelakovský nebo Šafařík, jinými slovy celá tehdejší národní elita.

Za celým nepochopením a sporem přitom stála jediná věc. Mácha napsal Máj česky. A to v národních buditelích v časech českého písemnictví velmi skromného evokovalo takřka povinnost přispívat svým dílem také k vlastenectví, k národní pospolitosti a soudržnosti. Máchovy nejen morbidní, ale i ryze metafyzické otázky života, smrti, spravedlnosti či plynutí času do tohoto schématu nezapadaly.

Přitom obviňovat Máchu z nedostatku vlastenectví rozhodně není namístě. První básnické pokusy sice psal německy, pod vlivem Jungmannových přednášek ale začal psát česky. Působil také jako herec Tylovy ochotnické společnosti, byl přímým účastníkem rozvíjejícího se českého společenského života. Jenže Mácha byl svůj. Také celý náklad prvního vydání, mimochodem jeho jediné knihy, která vyšla za jeho života, si zaplatil sám.

Vzniklo tak jen 600 výtisků. Stačilo to ale na to, aby již o 100 let později byl považován za zakladatele české poezie a možná největšího českého básníka vůbec.