Přesně před sto dny Velká Británie definitivně opustila jednotný evropský trh. Zároveň si ostrovní stát letos v červnu připomene páté výročí od referenda, které o vystoupení Spojeného království z Evropské unie rozhodlo. Jak se ukazuje, mnohé černé scénáře ekonomických expertů se prozatím nenaplnily, část z nich však ano a v případě některých se situace vyjasní až po skončení koronakrize.
Britské ministerstvo financí zveřejnilo v květnu roku 2016, tedy ještě před konáním klíčového plebiscitu, zneklidňující analýzu, která hodnotila dopady brexitu na ekonomiku Spojeného království. Podle ní mělo více než půl milionu lidí přijít do dvou let o zaměstnání, hrubý národní produkt měl za stejné období poklesnout o 3,6 procenta a ceny nemovitostí se propadnout o deset procent.
Nic z toho se nevyplnilo, také díky tomu, že britská vláda aktivovala článek 50, a zahájila tak proces vystoupení z EU až v březnu 2017 a z evropských struktur se zcela vyvázala teprve od letošního roku. I tak se ale nakonec vše odehrálo trochu jinak, než ekonomové předpovídali. Hlavní roli pochopitelně hrála pandemie nemoci COVID-19.
Ta do velké míry hospodářské následky brexitu zastínila, a řada otázek proto bude plně zodpovězena až po zrušení všech restriktivních opatření proti šíření viru. Část dopadů lze nicméně zhodnotit již teď.
Padající libra a ochromený export
Jedna z predikcí, která se jednoznačně vyplnila, je pokles kurzu libry a s tím související růst nákladů na živobytí. Britská měna v prvních dvou letech od referenda oslabila vůči euru o osmnáct procent a i v současnosti zůstává přibližně 12 procent pod úrovní z období před plebiscitem. Britům se tím pádem zdražil dovoz zboží ze zahraničí, přičemž polovina importu připadá právě na státy EU.
Naplnily se také předpovědi očekávající potíže při exportu. Jenom v lednu se britský vývoz do EU snížil o 41 procent. Hlavní vyjednavač brexitové dohody za Británii David Frost nicméně toto číslo přisuzuje omezením zavedeným kvůli pandemii. „V únoru se vývoz vrátí na normální úroveň,“ tvrdil Frost. Zda má pravdu, se dozvíme již v úterý, kdy mají být zveřejněna příslušná data.
Zajímavé také je, že například český obchod s Velkou Británií brexit v letošním prvním čtvrtletí nijak zvlášť nenarušil. „Zatím nepozorujeme výrazný dopad brexitu na obchod mezi Českem a Británií,“ uvedl pro ČTK ekonom UniCredit Bank Jiří Pour.
Odliv finančníků se nekoná
V čem se naopak experti mýlili, je například očekávání masového odchodu bankéřů z Londýna. Analytici v roce 2016 odhadovali, že hlavní město Británie přijde po brexitu až o sto tisíc pracovních míst ve finančním sektoru. Ve skutečnosti se z londýnské City do EU k březnu 2021 přestěhovalo jen kolem 7600 finančníků, vyplývá z dat poradenské společnosti EY. Na druhé straně je pravda, že britský akciový trh v lednu přišel o aktiva za šest miliard eur, více než 155 miliard korun. Třeba americké bankovní domy Goldman Sachs a JPMorgan Chase přesunuly své peníze do jiných evropských zemí.
V některých věcech však neměli pravdu ani zastánci odchodu z evropského bloku. Autoři kampaně za vystoupení Británie z EU například slibovali, že země ušetří 350 milionů liber, tedy asi 10,5 miliardy korun týdně na odvodech do evropského rozpočtu. Takhle vysokou částku ale Spojené království zaprvé Bruselu nikdy neodvádělo, zadruhé se stát v rámci rozvodové dohody zavázal, že v průběhu příštích sedmi let pošle členům EU zhruba 20 miliard liber. Podle analýzy britského Institutu pro fiskální studia by negativní ekonomické následky brexitu každopádně měly převážit nad možnými úsporami.
Pandemie, nebo brexit?
Hodnocení dopadů brexitu na britský HDP je komplikovanější. Hospodářství se skutečně loni propadlo téměř o deset procent, vůbec nejvíce od začátku 18. století. A i podle dlouhodobých prognóz by měl být růst ekonomiky Spojeného království v nadcházející dekádě slabší, než kdyby země zůstala v EU. V tomto ohledu se tedy ekonomové trefili. Otázkou ovšem je, do jaké míry je nynější propad ekonomiky způsoben čistě brexitem a jak velkou roli hraje současná koronakrize.
Bouře v Severním Irsku
Vzhledem k tomu, že brexit si odhlasovali hlavně obyvatelé Anglie, neboť většina Skotů a Irů byla jednoznačně proti vystoupení z EU, mnozí odborníci varovali před možným rozpadem Spojeného království. Zatímco ve Skotsku nacionalistické nálady v posledních týdnech trochu opadly zejména kvůli vnitřním sporům ve vládní Skotské národní straně, situace v Severním Irsku začíná být čím dál tím vyhrocenější.
Ulster se totiž od ledna ocitl de facto v izolaci od zbytku Velké Británie, aby mohla být ponechána otevřená hranice mezi Irskou republikou a Severním Irskem. To mělo například za následek komplikace pro vývoz a dovoz zboží do tohoto regionu, který je navíc proslulý svou problematickou historií. Hlavní město Belfast dokonce v uplynulých dnech zasáhly masové pouliční nepokoje mezi nacionalisty a unionisty, do nichž se zapojily i tamní polovojenské organizace. „Jedná se o připomínku, že jakmile pandemie vyprchá, Británie se bude muset vyrovnat s dlouhodobými následky brexitu,“ napsala k tomu agentura Bloomberg.
