Copak chcete, aby se vrátil Babiš? Oblíbená varovná hláška na sociální síti X přestává platit. Věta zároveň ilustruje, v jaké pasti se někteří voliči pětikoalice ocitli. Musí volit mezi špatným a horším. Jen úspěchy na poli zahraniční politiky nestačí. Je to spíš pozlátko, které může ve voličích vzedmout trochu té národní hrdosti. Nakonec ale stejně lidé dělají účet podle toho, jak se jim žije.
Fialova vláda měla smůlu. Vychytala několik krizí za sebou a také nehospodárnou politiku předchozí vlády. Nemělo by se ale zapomínat na to, že ODS, která se nyní zašťiťuje rozpočtovou odpovědností, se na sekyře ve státní pokladně spolu s ANO výrazně podílela. V minulém období pomohla Babišovu hnutí zrušit superhrubou mzdu a iniciovala zrušení daně z nabytí nemovitosti.
Ze studie institutu IDEA při CERGE-EI a agentury PAQ Research vyplývá, že těmito kroky rozpočet mohl přijít o více než 130 miliard korun. Lhalo se o tom, že to státní pokladna zvládne, navzdory varováním ekonomů. Teď se bohužel ukazuje, že tuhle sekeru nedokážeme zalepit bez osekání výdajů v místech, na nichž závisí prosperita země, která si nemůže dovolit přešlapovat na místě.
Úsilí se vyplatilo. Po několika letech jsme z opozice vybojovali zrušení daně z nabytí nemovitosti.
— Petr Fiala (@P_Fiala) September 15, 2020
Při dnešních cenách bytů lidé museli státu posílat opravdu hodně peněz. Nyní jim peníze zůstanou a můžou si za ně byt třeba částečně zařídit.
Premiér Petr Fiala (ODS) a ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) by měli přiznat chybu a omluvit se voličům, že i kvůli tomuto reliktu minulosti, schválenému díky podpoře ODS, nejsou potřebné peníze pro podfinancované školství. A měli by se omluvit také za to, že nemohou naplňovat jednu z priorit své vlády, která přežila i revizi programového prohlášení po Putinově invazi na Ukrajinu, kdy logicky řada plánů padla.
V dokumentu se píše: „Důležitým úkolem koaliční vlády je získat pro školství více finančních prostředků tak, aby veřejné výdaje na vzdělávání a školské služby odpovídaly v poměru k HDP alespoň úrovni průměru zemí OECD.“ Od vysněných 5,2 procenta se Česko za Fialovy vlády vzdaluje a číslo kleslo pod čtyři procenta.
Co se týče čistě evropského srovnání, data vypadala jeden čas nadějně. Vláda Andreje Babiše po nástupu v roce 2017 začala výdaje na školství zvedat, až jsme se konečně po několika letech dostali na průměr Evropské unie. Na konci volebního období ale začal útlum a poslední tři roky, které z větší části obhospodařuje Fialova vláda, jsme z průměru EU, který činil 4,3 procenta v poměru k HDP, klesli na 3,9 procenta pro rok 2024.
To je pro Fialovu vládu špatná vizitka, protože takové podfinancování příliš nekoresponduje s posledními motivačními proslovy premiéra, že je potřeba nastartovat zemi, jíž vyspělý svět nelítostně utíká.
Bez vzdělaných lidí tenhle plán selže. Už minula doba, kdy kapitáni průmyslu mluvili o nedostatku učňů. Svět se změnil. Došlo k průlomu v umělé inteligenci a většina lidí čelí informačnímu přehlcení. Dobrý základ na školách pomůže lidem v tomto novém a složitém světě přežít.
Investovat do školství je stejně důležité jako plnit dvě procenta HDP na obranu, protože bez vzdělání obyvatelstva se může země začít rozkládat zevnitř. A nejde pouze o často skloňované dezinformace a hybridní hrozby. Když se podíváme na demografická data, populisty často volí méně vzdělaní lidé, kdežto pětikoalice cílí na vzdělanější voliče. Už jen kvůli své světlé budoucnosti by strany, které dnes v Česku vládnou, neměly vzdělání podceňovat. Zrazují tím nejen své voliče, ale hlavně samy sebe.
