Centrální bankéře nějaký ten rok trápí, že ačkoliv ekonomiky rostou slušným tempem a trh práce je utažený, tak inflace je nižší, než jim ukazují jejich standardní modely. Na trápení mají ekonomové konference, třeba tu v Jackson Hole, která proběhla v srpnu. Objevila se zde analýza ukazující, že jedním z vysvětlení haprování standardních modelů je „efekt Amazonu“.
On-line obchody a cenové srovnávače vedou k tlaku na pokles marže, a navíc ještě snižují cenovou strnulost. Odhady pro USA ukazují, že v letech 2008 až 2010 se ceny měnily v průměru každých 6,5 měsíce. V letech 2014 až 2017 narostla frekvence na 3,7 měsíce. Největší nárůst frekvence změn zaznamenaly ceny nábytku, vybavení domácností, ceny rekreací a elektroniky. Odhady také ukazují, že výrobky, které najdete na Amazonu, reagují na ceny ropy a na kurz dvojnásobně silněji, než ty, které Amazon ještě nenabízí. K tomu přidejme, že lidé v e-shopech utrácejí čím dál více peněz.
Co to znamená? Standardní modely vycházejí z předpokladu, že v ekonomice jsou cenové strnulosti. Podniky nerady mění ceny, protože je to nákladné. Představte si zaměstnance v obchodě, který musí změnit cenovky na všech výrobcích. Neschopnost pružně přizpůsobit ceny pak vede k nerovnováhám a ekonomickému cyklu. Ovšem automatické cenové algoritmy on-line obchodů podmínky mění. A to má zajímavé dopady i na měnovou politiku.
Pokud jsou ceny více flexibilní, tak by to mělo znamenat, že ekonomika se rychleji přizpůsobí různým šokům. Pokud to ekonomika zvládá sama, tak potřebuje menší pomoc zvládat šoky od měnové nebo fiskální politiky. Pokud bude tento trend pokračovat, tak například role měnové politiky by měla ustupovat od snahy vyhlazovat cykly a spíše se soustředit na stabilitu finančního systému a faktory ovlivňující dlouhodobý ekonomický růst.
Autor je hlavním ekonomem České spořitelny
