Americká centrální banka otočí příští týden kormidlem a zahájí cyklus snižování úrokových sazeb. Co to znamená pro ECB? Ta se k projednání měnové politiky sejde právě dnes. Je zřejmé, že tlaky i na evropské centrální bankéře sílí.
Rizika slabšího hospodářského růstu i nižší inflace narůstají. Data z reálné ekonomiky ale zatím podle nás nejsou tak mizerná, aby ECB musela hned konat. Trhy ale na blížící se uvolnění měnové politiky připraví konstatováním, že se současným výhledem je v ročním horizontu konzistentní stávající či nižší úroveň úrokových sazeb.
K symbolickému snížení depozitní sazby o 10 bazických bodů na -0,5 procenta podle nás přistoupí ECB v září. Výraznější uvolnění měnové politiky předpokládáme až v roce 2020 s tím, jak se bude americká ekonomika potýkat s recesí. V polovině příštího roku by tak sazby ECB měly jít opět níže. Zároveň by měl být obnoven program kvantitativního uvolňování, podle našeho předpokladu v měsíčním objemu 40 miliard eur. Začátek normalizace měnových podmínek by pak připadal v úvahu až někdy v roce 2021. A snad v roce 2022 bychom se mohli zbavit záporných úrokových sazeb.
Co by takovýto obrázek znamenal pro české centrální bankéře? I přes současnou robustnost domácí poptávky, která kompenzuje slabost té vnější a stále generuje významné inflační tlaky, bude pro ČNB obtížné jít proti proudu hlavních centrálních bank a úrokové sazby ještě jednou zvýšit. Zřejmě se blíží delší období stabilních úroků v tuzemsku. Novou prognózu představíme my i ČNB v příštím týdnu.
