Bitcoiny v centrální bance? Ne, a voliči vůbec nemají vědět, že ČNB existuje
Málo jsme si zvykli na rozdíl mezi měnovou a fiskální politikou. Mezi centrální bankou a vládou. Zatímco po vládě chceme, aby byla hlasitá, rázná a zůstávala za ní co nejviditelnější práce, u centrální banky je ideálem naprostý opak. Nebo by alespoň měl být, i když v poslední době stále více řešíme, co centrální banka dělá nebo nedělá a co by dělat měla či neměla. Třeba nakupovat bitcoiny.
Člověk může být fanoušek bitcoinu, a zároveň si myslet, že to není dobrý nápad, samozřejmě pokud ctí myšlenku, že by centrální banka neměla být moc vidět. Není to ale jen o bitcoinech, stejnou debatu můžeme vést o nákupu zlata nebo akcií. Proč by je centrální banka vůbec měla mít? A pokud už je má, neměla by to dělat tak, abychom to vůbec neřešili a aby to prostě jen plnilo cíl, který z ústavy a zákona má?
Přestože jsem přesvědčen, že by centrální banka bitcoiny nakupovat neměla, jednu oporu to v zákoně má, a je potřeba ji hned uvést na pravou míru. Centrální banka nekupuje bitcoiny z nově natištěných peněz napřímo, alespoň ne zatím. Jde jenom o směnu devizových rezerv, typicky se třeba za eura nakoupí bitcoiny, i když nejspíš ne rovnou, ale spíš v podobě cenného papíru. Což už centrální banka dělá u akcií.
Tato aktiva pak centrální bance vytváří zisk či ztrátu a v případě zisku ji může odvádět do státního rozpočtu. Ostatně jsou mezi námi ekonomové, kteří říkají, že málo využíváme biliony na rozvaze centrální banky, a kdyby byly dobře zainvestované, tak nemusíme takovým tempem zvyšovat daně nebo osekávat budoucí důchody.
Guvernér ČNB Aleš Michl chce nakoupit do devizových rezerv bitcoin. Co na to říkají ekonomové a politici?
Jenže skutečnost, že centrální banka může odvádět zisk do státního rozpočtu, je zároveň i největší hrozba všech úvah o přetvoření České národní banky v investiční fond. Všichni si asi dobře dokážeme představit, jak toho politici využijí, když se jim to bude hodit: „Očekávali jsme příjem z České národní banky ve výši 50 miliard jako vloni, nicméně nic nepřišlo, proto se omlouváme, zvyšujeme dluh, ale není to naše vina!“ Bylo by naivní čekat, že by toho nevyužili.
A ještě hůř, kandidáti na centrální bankéře by se předháněli v tom, jak dobří jsou investoři, a v přímé volbě prezidenta není nemožná zkratka ani k populismu toho nejhrubšího zrna: „Zvolte mě, já tam jmenuji Mirka a on koupí akcie téhle firmy. Až to vyjde, všichni dostanete tisícovku.“ Kdysi mi jeden člen bankovní rady České národní banky říkal, že ideální centrální banka je taková, o které ani nevíme, že existuje. A měl tím na mysli přesně toto. Pokud centrální banka doručí měnovou a finanční stabilitu, vůbec nemusíme vědět, kdo tam sedí. U vlády a politiků obecně to naopak chceme vědět co nejvíc.
FLOW: Budoucností bitcoinu je být rezervou v centrálních bankách, řekl Ladislav Krištoufek v pořadu FLOW.
U soukromého investičního fondu může být i pět procent bitcoinů v portfoliu málo. Třeba je to investičně dobrá teze, ale ne pro centrální banku. Zbytečně si ohrožujeme rozpočtovou odpovědnost a nezávislost centrální banky. V ideálním světě to může znít hezky, ale to by zněla i myšlenka, že bychom měnovou politiku předali přímo předsedovi vlády. Jistě, určitě by to pomohlo osvíceným politikům dělat dobré kroky rychleji, ale naštěstí jsme daleko od středověku a dnes umíme empiricky dokázat, že nezávislá měnová politika vede k nižší inflaci než měnová politika spojená s vládou. V sázce je tedy hodně a nelze to bagatelizovat.
Možná by fanoušci bitcoinu byli rádi, kdyby centrální banka neexistovala vůbec, ale dokud existuje, tak by měli být proti tomu, aby jejich oblíbené aktivum nakupovala. Samozřejmě pokud jim nejde jen o rychlé nakopnutí hodnoty bitcoinu. Anebo pokud to není blafování. Něco jako když anarchisté volí tu nejhorší možnou stranu, aby se stát co nejdřív zhroutil. Chtít po centrální bance, aby nakupovala bitcoiny, a ohrozit její nezávislost, tak může být nakonec obhajitelné. Ale ne od guvernéra centrální banky.
