Blíží se další německý rozpočtový kompromis. Ostrý řez čeká až novou vládu po volbách 2025

Pokud se nezvýší povinné pojištění, německému zdravotnímu systému podle tamějších pojišťoven hrozí kolaps.

Pokud se nezvýší povinné pojištění, německému zdravotnímu systému podle tamějších pojišťoven hrozí kolaps. Zdroj: Profimedia.cz

Ještě před pár lety bylo Německo vzorem rozpočtové politiky. Vytvářelo přebytky a drželo na uzdě dluh i rovnováhu velkých systémů veřejných služeb, které jsou základem poválečného moderního sociálního státu. Pak ale přišel covid-19, přebytky se postupně rozpustily a dnes má spolková vláda problém sestavit vyvážený rozpočet, který by nesměřoval k velkým deficitům, jež by se časem přehouply přes osmdesát, ba sto procent hrubého domácího produktu.

Rozpočet na příští rok se stal kamenem úrazu současné vládní koalice. Trojbarevný kabinet kancléře Scholze žil po celou dobu své existence v jistém napětí mezi kýženým rozsahem sociální politiky a rozpočtovými možnostmi, neustále bylo třeba vyjednávat kompromis s liberální FDP a jejich předsedou a zároveň ministrem financí Christianem Lindnerem. Německý stejně jako francouzský rozpočet se ale stal dokonce předmětem vyšetřování Evropské unie, aby svým deficitem neohrozil eurozónu, takže ministr Lindner je pro přísnější politiku. To se ale před volbami zrovna nehodí SPD a Zeleným, dvěma stranám od středu doleva.

Pohltí pojištění Němcům polovinu jejich příjmu?

Napětí v koalici zesílilo natolik, že se už objevují spekulace o možném předčasném pádu Scholzovy vlády. Pokud by se na rozpočtu nedohodla, byl by to její konec a následovaly by předčasné volby. Oproti těm předchozím však všechny koaliční strany ztratily na preferencích, SPD skoro deset procent, a prakticky nikomu se předčasné volby nehodí. Dohoda o rozpočtu tedy nakonec s vysokou pravděpodobností bude. Půjde ale jen o kompromis kompromisů, který nic do budoucna nevyřeší.

Nezmění totiž nic na tom, že německý rozpočet čeká nutná radikální změna, ať už před volbami, nebo po nich. Sociální systémy, především zdravotnictví a důchodový systém, potřebují posílit, což znamená zvýšení přílivu peněz a povinných odvodů – pokud by tedy nějaká politická strana nepřišla s nápadem snížit objem hrazených výkonů nebo průměrný důchod. To si ale v Německu v dnešní napjaté politické situaci nikdo nedovolí.

Studie berlínského Institutu pro zdraví a sociální výzkum (IGES) a odborníků z DAK, největší zaměstnanecké pojišťovny v Německu, vykreslila možné scénáře udržitelnosti sociálních systémů. A došla k varujícímu závěru: Zaměstnancům i zaměstnavatelům, kteří se na pojištění skládají společně podobně jako v Česku, hrozí v příštích letech prudké zvýšení příspěvků na sociální a zdravotní zabezpečení. I v tom nejlepším scénáři se pravděpodobně výrazně zvýší už od roku 2028.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!