Za dvacet let členství v Evropské unii se Česku nepodařilo obsadit významný a vlivný post v hlavním výkonném orgánu sedmadvacítky, kterým je Evropská komise. Čeští eurokomisaři měli na starosti zaměstnanost, rozšiřování EU, spravedlnost či rovnost pohlaví. Vláda Petra Fialy (ODS) to hodlá změnit a na rozdíl od předchozích kabinetů není bez šance. Získáním silového rezortu, jakým je například energetika, vnitřní trh unie, rozpočet nebo zahraniční věci, by zúročila a také završila úspěšné české předsednictví Radě EU.
Jenže místo toho, aby vládní politici usilovně lobbovali v Bruselu, zaměstnává je sestavování kandidátek pro volby do Evropského parlamentu. Hlasovat se bude až příští rok v červnu.
Byť se objevují první adepti na příští eurokomisařku či eurokomisaře za Českou republiku, až na výjimky se většina ministrů o portfoliu nezmiňuje. Času na vyjednávání je přitom málo.
„Je potřeba začít pracovat na tom, jakou pozici v Evropské komisi Česko získá,“ apeluje ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Právě jeho hnutí má největší ambici navrhnout za ČR příštího eurokomisaře. Podle informací e15 nabídli Starostové a nezávislí tuto pozici prezidentské kandidátce Danuši Nerudové a ministrovi průmyslu a obchodu Jozefu Síkelovi. Každá členská země by měla nominovat ženu a muže, jak si už při minulém sestavování komise přála její nynější šéfka Ursula von der Leyenová.
Nutná je však shoda celé Fialovy vlády. To je důvod, proč se objevují jména známých diplomatů a ekonomů, kteří by se jako nestraníci mohli stát kompromisními kandidáty pětikoalice.
Mezitím však už v přítmí bruselských kuloárů vypuklo licitování o vlivné posty. Během prázdnin se začalo například hovořit o snaze Německa, aby Leyenová pokračovala dalších pět let. Údajně o tom v srpnu vznikla předběžná dohoda. Ve funkci by podle dostupných informací rád zůstal také eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton, kterého při zákulisních jednáních tlačí Francie.
Jednoznačně to vidí někteří občanští demokraté. „Nejde jen o české kandidáty na eurokomisaře, ale především o portfolio. Musíme o něj začít bojovat už teď a využít toho, že Brusel chválil české předsednictví EU,“ míní europoslanec a místopředseda ODS Alexandr Vondra. „Doposud s námi vždy zametli, je to defilé porážek. Mimo jiné jsme měli na starosti rozšiřování EU v době, kdy se unie nerozšiřovala. Co se týče prvního českého eurokomisaře Vladimíra Špidly, je škoda slov to rozebírat,“ dodal Vondra.
O bývalém premiérovi za ČSSD se říkalo, že po vnitrostranických rozepřích a neúspěchu socialistů v prezidentských a následně i v evropských volbách „byl uklizen do Bruselu“. Špidla zastával post eurokomisaře pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti.
Podobný osud měl potkat i Síkelu, který po nástupu do vlády příliš nezvládal komunikaci. Spekulovalo se o tom, že STAN mu chce v Bruselu zařídit trafiku. Obrat nastal v průběhu českého předsednictví EU, při němž Síkela získal respekt hnutí i vládních kolegů.
Nominace Nerudové a Síkely na eurokomisaře je zatím neoficiální, STAN ji odmítá potvrdit. „O tom jsme ještě nejednali,“ uvedl koncem srpna po celostátním výboru uskupení exposlanec Starostů Jan Farský. „Aktuální je vyjednat pro Česko co nejlepší portfolio při obsazování Evropské komise,“ podotkl. Jisté je v současnosti jen to, že Nerudová s Farským budou v čele kandidátky STAN pro volby do europarlamentu. Kdo z nich bude jednička, se teprve rozhodne.
Starostové jsou přesvědčení, že mají nárok navrhnout kandidáty na eurokomisaře. Vycházejí z ústní dohody uzavřené přede dvěma roky při sestavování vlády s premiérem a šéfem ODS Fialou. Mezi občanskými demokraty však sílí přesvědčení, že prvořadé je získat v nové Evropské komisi silný rezort.
„Když může mít teď energetiku Estonsko, může mít po eurovolbách stejné portfolio i Česko. Můžeme mít i hospodářství, vnitřní trh, rozpočet nebo zahraniční věci. To jsou klíčové rezorty, na něž bychom měli aspirovat,“ je přesvědčen Vondra. „Ale to pak dostává do jiného světla otázku, koho nominovat. Některá jména na silný post nedosáhnou,“ soudí. Exministr zahraničí a obrany jako pravděpodobný lídr kandidátky modrých do evropských voleb o funkci eurokomisaře podle svých slov nestojí.
Proto se dostávají do hry nestraničtí kandidáti, na nichž by mohla být shoda. Patří mezi ně dlouholetý velvyslanec Česka při NATO a nynější šéf Evropské obranné agentury Jiří Šedivý nebo bývalý šéf kanceláře generálního tajemníka Evropské rady a současný náměstek ministra financí Marek Mora.
„Mám výrazný profesní profil v oblasti obrany a bezpečnosti, myslím ale, že jsem všestranný,“ řekl v rozhovoru pro e15 Šedivý. „Pokud se vládní koalice shodne na tom, aby mě Česko nominovalo jako kandidáta na eurokomisaře, jsem připraven,“ dodal. Zajímavé portfolio pro ČR může být podle Šedivého například vnitřní trh EU, protože zahrnuje Generální ředitelství pro obranný průmysl a vesmír.
Doutnající pře vládních formací o nejvhodnější adepty na eurokomisaře mohou nakonec rozetnout sami voliči. Mezi politiky STAN se mluví o tom, že za uspokojivý výsledek v klání o Evropský parlament by považovali zisk alespoň deseti procent hlasů. Pokud by však hnutí nezabodovalo, nominaci Nerudové a Síkely by přes odpor ODS asi neprosadilo. To by otevřelo cestu k dohodě o kompromisních kandidátech.
