Z miliardářského vizionáře Elona Muska se stává velmi vlivný geopolitický hráč, jehož moc přesahuje možnosti mnoha států. Jeho impérium dokáže rozhodovat válečné konflikty, ovládat z kosmu internetové přenosy a pomocí vlastní sociální sítě pomáhat ke svržení či nastolení diktatur. Západ zneklidňují i jeho vazby na Čínu.
V rukou jednoho muže se soustřeďuje obrovská moc opřená také o čtyři tisícovky družic obíhajících Zemi. V příštích letech by jejich počet měl vzrůst až desetkrát. Muskova společnost SpaceX létá do vesmíru téměř každý týden a ostatní vesmírné agentury se jí jen stěží vyrovnají. Více než polovina aktivních družic na oběžné dráze patří Muskovi a tento podíl se bude v příštích letech patrně zvyšovat. Družice systému Starlink umožňují přístup k internetu i v nejzapadlejších koutech planety. O tom, koho ke Starlinku připojit, či koho odpojit, rozhoduje samozřejmě Musk.
Taková dominance znepokojuje celé státy a, jak popsal The Washington Post, i ty se ve svých vyjádřeních drží zpátky, aby náladového miliardáře nepopudily. Ve snaze vyrovnat poměr sil vyčlenila Evropská unie 2,4 miliardy eur na vlastní družicový systém, který má fungovat od roku 2027.
Starlink sehrává podstatnou roli v bitvách mezi ruskými a ukrajinskými vojsky. Stal se pomyslnýma očima ukrajinské armády, jíž pomáhá vzdorovat mnohonásobně početnějšímu agresorovi. Muskovi však do hlavy nikdo nevidí a těžko odhadnout, jak bude na konflikt dál pohlížet.
Telefonáty s Putinem
Americký časopis The New Yorker dokonce popsal koketování Elona Muska s Vladimirem Putinem. Excentrický miliardář krátce po rozhovoru s kremelským vůdcem zvažoval odpojení Ukrajinců od Starlinku v obavách z další eskalace konfliktu. Pohrával si i s myšlenkou návrhu na mírovou dohodu mezi znepřátelenými zeměmi. Rusku by přiřkl Krym a na obsazených územích by pod dozorem OSN uspořádal volby. Za své návrhy sklidil kritiku, neboť se „rozcházely s realitou války“. Rusko se chce podle časopisu zbavit vlády v Kyjevě a je ochotno za to platit desítkami tisíc životů svých vojáků, poklesem hospodářství a mezinárodní izolací.
Roli může hrát i Muskova náklonnost k Číně, neboť na tamním trhu prodává podstatnou část produkce automobilky Tesla. Jak už Peking mnohokrát předvedl, neváhá zneužít soukromý sektor ke stupňování nátlaku na mezinárodní scéně. Pokud se nějaká společnost ubírá směrem neodpovídajícím představám jedné strany, snadno může na čínském trhu skončit, což by pro Teslu byla tvrdá rána.
Čína také patří k latentním ruským spojencům a Kremlu nenápadně pomáhá s dodávkami technologií. Cíl je prostý. Zneklidňovat Západ a ověřovat jeho reakce, zatímco čínská armáda krouží kolem Tchaj-wanu, jehož by se ráda zmocnila.
Muskovo působení poněkud připomíná situaci v sedmnáctém století, kdy obchod s kořením v Indickém oceánu ovládala Sjednocená východoindická společnost, vůbec první akciová společnost. Její flotila na vrcholu slávy početně převyšovala i loďstvo námořních velmocí typu Británie. Společnost tehdy sehrála významnou úlohu v geopolitickém uspořádání světa.
Měkká síla X
Tím ale výčet Muskových nástrojů moci nekončí. Má i takzvanou měkkou sílu v podobě X, někdejšího Twitteru. Sociální síť v minulosti sehrála důležitou roli, například během arabského jara. Ukázala během něj, že dokáže rozvracet diktatury na severu Afriky, jež stabilně vládly desítky let.
Musk se však někdy v roli imperátora soukromého sektoru chová jako dítě a neváhá přes X vypouštět jeden nesmyslný výkřik za druhým. Na rozdíl od států a jejich dlouhodobě stabilní diplomacie a zájmů je nepředvídatelný. Někdy to vypadá, že se rozhoduje podle davů hlučících na X nebo podle toho, jak se právě vyspí.
Karetně řečeno, Musk v balíčku svých geopolitických karet drží žolíka. Válka na Ukrajině zřetelně poodhaluje zranitelnosti naší společnosti. Kromě různých závislostí na nerostných surovinách a dodavatelských řetězcích k nim jednoznačně můžeme započítat i spoléhání na technologie, o nichž rozhoduje jediný člověk.
