Organizace spojených národů dříve odhadovala, že kolem roku 2100 dosáhne světová populace vrcholu na 10,9 miliardy obyvatel, v loňském roce už ale odhad upravila na 10,4 miliardy a dojdeme k němu o celých čtrnáct let dříve, tedy v roce 2086. Ozývá se ale čím dál více hlasů, že je OSN optimistická a vrchol přijde mnohem dřív. Itálie překvapila, když se vloni narodilo jen 400 tisíc dětí, což je nejméně od sjednocení země v roce 1861. Populačně se zmenšuje i Japonsko a Jižní Korea. Evropa se zmenší ještě během tohoto desetiletí. Česká republika by se také zmenšovala, kdyby nebylo migrace. A bude nás to ekonomicky bolet.
Aby populace rostla, poučka OSN říká, že je potřeba 2,1 dítěte na ženu. Ve skutečnosti je to patrně více, protože lidé často umírají v mladém věku, ale zdravotnictví se zlepšuje natolik, že to brzy 2,1 být může. I kdybychom toto číslo brali za směrodatné, z celkového počtu zemí světa bude už brzy polovina pod ním. Populace začne klesat.
I kdyby se nám tomu nechtělo věřit, jen Čína s Indií mají 36 procent světové populace a obě země jsou pod 2,1. Indie s 2,05 těsně, Čína s 1,28 je hluboko pod a počet jejích obyvatel začal dokonce klesat. V loňském roce se Čína zmenšila o 850 tisíc obyvatel, což zní jako obrovské číslo, ale v přepočtu na Českou republiku by to bylo, jako kdyby zmizely Dobřany nebo Odolena Voda se zhruba 6,1 tisíce obyvatel. U obrovské Číny už to ale začíná hýbat s celosvětovými statistikami.
Ne všude lidí bude ubývat. Zatímco my se budeme zmenšovat, Afrika do konce století vyroste z 1,4 na 3,9 miliardy. Dnes Afrika představuje 18 procent populace, ale na konci století už to bude 38 procent. To je tak výrazná proměna, že ji nelze ignorovat. Nigérie bude v polovině roku 2050 větší než Spojené státy a na konci století přeskočí i Čínu a bude druhou nejlidnatější zemí světa. Celkový pokles světové populace ale Nigérie zvrátit nedokáže.
Přestože se může zdát, že je to dobrá zpráva alespoň z hlediska životního prostředí, na které má zcela jistě počet lidí na planetě zásadní dopad, existují i dobré argumenty pro to, že na tom prakticky nic dobrého není. Naopak, je to dost možná ta nejhorší zpráva ze všech.
Zejména druhá polovina 20. století byla ekonomicky natolik úspěšná nikoli navzdory, ale právě díky populačnímu růstu spolu s otevíráním světové ekonomiky svobodnému obchodu. Během života dnešních šedesátníků se ztrojnásobila světová populace. A s trojnásobkem lidí v globálním obchodu se dá mnohem snáze bohatnout, samozřejmě nejen v absolutních číslech, ale také na hlavu. Všichni jsme těžili z růstu populace a využívali toho – často i na dluh, ať už ekonomický, či enviromentální. Je to ale právě tato obrovská globální dělba práce, kdy všichni se všemi spolupracujeme, často aniž bychom o tom věděli. A díky tomu bohatneme.
Z(a)tracená čísla, 6. díl – Tahle země nebude pro starý
Pomalejší růst, či dokonce blížící se pokles populace je tedy zprávou špatnou, protože na zachování našeho životního standardu bude muset pracovat méně lidí produktivněji, což je složité. Růst populace je snadný, inovace, kreativita a vzdělání jsou bolestivější cesty k prosperitě.
Část růstu doženou technologie, ale ani ty nepadají z nebe. Vymýšlejí je kreativní lidé, kteří se mohou často až přehnaně specializovat. Umožňuje jim to právě fakt, že je nás na světě tolik. Pokles populace je tak bohužel i brzdou technologického pokroku. To nakonec může bolet i životní prostředí. Období snadné prosperity bohužel končí, teď to bude složitější.
