Česko robustně investuje, ale vidět to moc není. Špatné cíle a špatné prostředí srážejí návratnost
Velmi slabý růst české ekonomiky v roce 2024, při jinak solidním vývoji ostatních makroekonomických veličin, je pádným důvodem k zamyšlení se nad nastartováním akceleračních aktivit. Ty by měly napomoci ve střednědobém horizontu opětovně naskočit na konvergenční trajektorii Česka. Jestliže Draghiho zpráva dává průměru EU ambiciózní úkol zvýšit míru investic nad 25 procent unijního HDP (tedy o více než pět procentních bodů), česká ekonomika již tuto ambici dávno naplňuje. Její míra investic dlouhodobě dosahuje úrovně kolem 27 procent národního HDP, avšak ani takto robustní investiční aktivita nepostačuje k tomu, aby byl náš ekonomický výkon dynamičtější.
Z toho plyne, že investujeme špatně, anebo že investiční prostředí není zdravé a podnikání nakloněné. Že investujeme do odvětví, která nepřinášejí odpovídající výnos a návratnost vynaložených investic. Z důvodu zdražení pracovní síly i energií, i toho, že možnosti těchto odvětví jsou již v dané podobě vyčerpané a masivní investice do dalšího rozšiřování jejich výrobních kapacit jen prohlubují míru našeho zaostávání za nejvyspělejším světem.
Česká ekonomika již navíc, po 35 letech znovuobnoveného kapitalismu, byla schopna vychovat si řadu velmi bohatých podnikatelů (s četností podstatně vyšší než například v Polsku, o Slovensku či Maďarsku ani nemluvě). Ti uskutečňují řadu významných investic v globálním kontextu, ale robustní a správně nasměrované kapitálové injekce v tuzemsku často nepatří mezi jejich priority.
Ani to by nemuselo být zcela na škodu, kdyby se výnosy těchto globálních investic vracely zpět do tuzemských mateřských centrál, čímž by se alespoň částečně vyvážil chronický deficit naší vnější výnosové bilance, činící dlouhodobě nějakých až osm procent našeho HDP.
Čerstvě zveřejněný kompas konkurenceschopnosti EU může posloužit jako vhodné vodítko též pro tuzemské investory (bez ohledu na jejich velikost) při jejich orientaci ohledně toho, která odvětví dávají s ohledem na budoucnost smysl. Součástí kompasu je též významná pasáž apelující na zásadní debyrokratizaci podnikatelského prostředí a otevření jednotného trhu EU všem podnikatelským aktivitám bez národních překážek.
Lze doufat, že v tomto prostředí by se vytvořily příznivější podmínky pro to, aby i tuzemský hospodářský růst byl opět v celounijním srovnání výrazně nadprůměrný (jak tomu v dobrých ekonomických časech dlouhou dobu bylo).