Start rychlého a masivního očkování je, zdá se, jedinou cestou ven z pekla jménem globální pandemie. Dosavadní výsledky jsou v rámci USA zatím rozporuplné. Změní něco nový demokratický prezident Joe Biden?
V USA se překotná operace na brzké utlumení pandemie rozjela ještě během úřadování Donalda Trumpa, a to s pozoruhodnými výsledky, které se liší napříč státy. Veškerá čísla s vakcinací spojená je možné si v klidu projít buď na webu Bloombergu, či na oficiálních stránkách Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC).
S očkováním se v Americe začalo 14. prosince a od té doby dostalo alespoň jednu dávku vakcíny necelých 15 milionů občanů USA, zhruba tedy 4,5 procenta. Obě dávky vakcíny, které by měly člověku zajistit před koronavirem imunitu, pak něco pod dva miliony lidí. Mezi státy pak bylo přerozděleno zhruba 45 milionů dávek. „Přeborníky“ v počáteční fázi jsou pak v přepočtu na 100 obyvatel maličké státy jako Severní a Jižní Dakota nebo Západní Virginie. Očkuje se téměř výhradně vakcínami od společností Pfizer a Moderna, k testům ale míří další preparáty jako například vakcína z JAR.
Denně se v USA napíchá něco kolem 700 tisíc až 800 tisíc dávek, očkování si pak řídí především samy státy Unie. Nastupující prezident Joe Biden pak nazval současné tempo pod končící administrativou prezidenta Donalda Trumpa „neutěšeným selháním“ a vyzval, aby se tempo zvýšilo na jeden milion dávek denně, jinými slovy aby se během jeho prvních 100 dní v úřadě nastřelilo Američanům 100 milionů dávek. Rozdíl oproti současnému stavu v tempu očkování však nebude nikterak markantní. Hlavní změna bude především rétorického rázu.
Klíčové bude pro nastupující demokratickou administrativu i dodávající společnosti a státy samotné především udržet stabilní dodávky vakcíny a tempo očkování. Američané se také začínají bát dvou nových mutací koronaviru, které se poprvé objevily ve státě Ohio.
Američané, ale i Evropané, kde se národní očkovací plány potáhnou zřejmě až do léta 2022, si mohou nechat zdát o izraelské cestě. Tam plánují všechny obyvatele nad 16 let naočkovat do konce března.
To už bude Biden v úřadu přes dva měsíce a v té době už má být zavedena například povinnost nosit roušky na půdě federálních úřadů. Do svého plánu hodlá zapojit agenturu FEMA a Národní gardu. I když zůstává otázkou, jak moc nadšení z plánu nastupujícího prezidenta budou gardisté samotní. FBI prověřuje ze strachu z útoku zevnitř během inaugurace všech 25 tisíc členů Národní gardy, kteří přijeli do Washingtonu, D. C.
Ne všechno je tak v USA ideální. Významná část zdravotního personálu a pracovníků v první linii totiž očkování jednoduše odmítá. To je problém, o kterém informovala média v několika státech. V případě naprosto nejhůře zasažené oblasti Los Angeles je to pak zhruba dvacet až čtyřicet procent pracovníků v první linii. V současné době přitom okres LA hlásí přes milion aktivních případů a už 13 tisíc mrtvých.
Situace ve „městě andělů“ je tak zlá, že tam stejně jako v Česku úřady zrušily dočasně veškeré limity pro krematoria, aby stíhala spalovat mrtvé. Epidemioložka Kalifornie Erica S. Panová pak také doporučila, aby se přestalo kvůli několika těžkým reakcím na dávku očkovat vakcínou od společnosti Moderna. Státní orgány ji uposlechly a více než 330 tisíc dávek vakcíny bylo uloženo k ledu. Vakcíny mají expirovat v létě, pokud by nebyly využity, musely by se vyhodit.
Obdobné problémy řešil i New York, kde guvernér Andrew Cuomo již stihl i napsat, vydat a mohutně promovat knihu o tom, jak pandemii dokázal porazit. V první řadě je už nyní předmětem vyšetřování, zda několik set Newyorčanů nedostalo první vakcíny nelegálně. Začátkem roku však Ameriku pobouřily zprávy o tom, že mnohé nemocnice napříč státem New York musely drahocennou vakcínu vyhazovat do koše, jelikož nebyly schopny najít pacienty, kteří by přesně seděli do přísných pokynů ordinovaných státem. Po nátlaku zdravotního sektoru pak guvernér Cuomo pravidla pozměnil. Na podobnou praxi si pak stěžovali ve státě Rhode Island. Oproti tomu například v sousedním New Jersey je možné dostat vakcínu, i pokud jste kuřák. Potvrzení se nevyžaduje.
A tak zatímco před vypuknutím pandemie byly velké farmaceutické společnosti trnem v oku mnohým Američanům, teď si díky své bleskové práci na vakcíně, která byla vyvinuta za necelý rok po vypuknutí pandemie nemoci COVID-19, zřejmě fakticky koupily na několik dalších let „klid na práci“. Těžko totiž pořádně kritizovat a trestat někoho, kdo vytáhl svět z kolotoče lockdownů a restriktivních opatření.
Společnosti Pfizer a Moderna by podle analytiků z Wall Street mohly jen v roce 2021 vydělat na prodeji svých vakcín až 32 miliard dolarů, přes 688 miliard korun. Marže na jedné dávce vakcíny je pak podle některých zjištění něco mezi šedesáti až osmdesáti procenty. Povzbudivé je, že cena jedné dávky vakcíny se pohybuje hluboko pod sto dolary za kus.
Podle volně dostupné studie vědců z Londýna by v případě vakcíny od společnosti Moderna stálo něco kolem čtyř miliard dolarů vyrobit chybějících 16 miliard dávek vakcíny, které by ochránily zbytek světa před koronavirem. To je v porovnání s cenou protipandemických opatření, pokud čísla sedí, naprostý pakatel. Existují také teorie, že nové mRNA vakcíny by mohly v blízké budoucnosti pomoci vyléčit třeba i rakovinu a mnohé další zhoubné nemoci.
A i když cena v současné bezprecedentní situaci není a neměla by být ani náhodou důležitým kritériem, je vakcína stále mnohem levnější než lockdowny a další restriktivní opatření. Klíčová však jak pro USA, tak pro svět bude do následujících měsíců dostatečná výrobní kapacita společností vyrábějících vakcínu i rychlost, s jakou dokážou populaci naočkovat do té míry, aby se život zase mohl vrátit do normálu.
Autor je publicista žijící v USA
