Christopher Wylie řekl světu, jak špinavé jsou volební kampaně v době sociálních sítí. V dubnu přijede do Prahy
Skandál Cambridge Analytica byl zásadním zlomem, po kterém se začaly připravovat klíčové legislativní akty na evropské úrovni a který navždy změnil vnímání sociálních sítí i technologií ve vztahu k soukromí a demokratickému procesu. Snad nejvíce se o tento zlom postaral jeden z průkopníků psychologického profilování voličů Christopher Wylie. Právě on posléze zveřejnil, jak se s rozhodováním ve volbách manipuluje.
Jména společností SCL Group a Cambridge Analytica znaly před rokem 2018 jen desítky lidí. Proč také, byly to jenom firmy, jakých byly připojené na Facebook – tehdy i teď největší sociální síť světa – stovky, tiše pracovaly s uživatelskými daty a používaly je k lepšímu cílení reklamy pro své klienty.
Jenže obě společnosti byly samozřejmě něco víc, protože jejich klienty byly organizace, které pracovaly pro politické strany v Americe a Británii. Cambridge Analytica, dceřiná společnost SCL Group, se specializovala na takzvané psychografické profilování, tedy metodu, která pomocí dat ze sociálních sítí dokázala předpovědět a ovlivnit chování voličů.
Klíčovým analytikem této společnosti byl Kanaďan Christopher Wylie. Ten začal s politickým poradenstvím už od devatenácti, kdy pro kanadského opozičního labouristického lídra Michaela Ignatieffa pracoval na tom, jak využít data z tehdy nového fenoménu sociálních sítí. Přes dobrovolničení pro kampaň Baracka Obamy v roce 2008 a britské liberální demokraty o čtyři roky později se dostal v roce 2013 až právě do SCL Group a její dceřinky.
Pod Wylieho vedením tým psychologů a datařů v Cambridge Analytica vyvinul sofistikované nástroje, které analyzovaly data z Facebooku a jiných platforem. Klíčové bylo získání osobních údajů desítek milionů uživatelů Facebooku bez jejich vědomí a souhlasu. Data pak využila společnost k politickým kampaním a detailnímu zacílení konkrétní reklamy na konkrétní zcela specifické voličské skupiny, čímž extrémně zvedla její účinnost.
Jak řekl Wylie v roce 2019 v interview pro americkou rozhlasovou stanici NPR, nástroje společnost SCL Group nejprve vyvíjela pro své klienty většinou z vojenských a vládních kruhů a měly nejdříve sloužit k obraně: „Řada studií se zabývala tím, jak lze zejména pomocí údajů z Facebooku poměrně přesně předpovědět osobnostní profil člověka. A na základě toho, pokud dokážete pochopit, jak člověk myslí, cítí a zapojuje se do světa a jaké má předsudky, můžete pak zjistit, co bude nejúčinnější pro dosažení nějakého cíle – původně nějaké protiextremistické nebo zmírňující strategie.”
Skvělý cíl pro reklamu svých klientů
Jenže Cambridge Analytica, už pod vedením pozdějšího Trumpova stratéga Steva Bannona, proces obrátila – místo toho, aby lidi, kteří jsou dle sdílených osobních dat vyhodnocení jako náchylnější ke konspiračnímu myšlení nebo paranoidním představám, „deradikalizovala“, tak je naopak vyhodnotila jako skvělý cíl pro reklamu svých klientů.
Což se také povedlo nadmíru úspěšně. Mezi zákazníky společnosti patřila prezidentská kampaň Donalda Trumpa v roce 2016 a kampaň za vystoupení z EU, oboje byly, jak víme, vítězné. To už ale v Cambridge Analytica Wylie nebyl – opustil ji v roce 2014 a spoluzaložil další analytickou společnost Eunoia Technologies s podobným zaměřením.
Ale zároveň nechtěl, aby svět nevěděl o těchto manipulacích nic. V roce 2017 vyšel v deníku The Observer článek popisující roli společnosti Cambridge Analytica v kampani za odchod Británie z EU, založený na výpovědi anonymního zaměstnance společnosti vystupujícího pod jménem Paul. Jak se později ukázalo, Paul byl právě Christopher Wylie.
O rok později Wylie předal balík dokumentů popisujících způsob, jak Cambridge Analytica těžila osobní data, novinářům Guardianu a New York Times. Zbytek už je, jak se říká, historie – skandál vyvolal ohromné pozdvižení na mediální i politické scéně, role sociálních sítí a Facebooku zvlášť se začala významně řešit a Mark Zuckerberg by určitě rád zapomněl na dobu, kdy se musel potit jeden týden před americkými kongresmany, další před velmi rozčilenými poslanci ve výborech britské Dolní sněmovny.
Wylie nyní pracuje pro švédský oděvní řetězec H&M a přednáší po celém světě. O kauze napsal také knihu s poetickým názvem Mindf*ck: Cambridge Analytica a plán na zničení světa. A pochopitelně se dočkal i nejrůznějších ocenění – byl mezi 100 nejvlivnějšími lidmi světa pro rok 2018 magazínu TIME, americký byznysový časopis Forbes ho poté, co vystoupil proti svému bývalému zaměstnavateli, zařadil do žebříčku 30 pod 30, dostal se i do žebříčku padesáti nejvlivnějších lidí v politice magazínu Politico.
Sociální platformy prošly velkou změnou
Reálně je ale nejdůležitější jeho „odkaz“ pokud se o něčem takovém může mluvit u pětatřicetiletého velmi živého člověka. Sociální platformy od dob, kdy díky Wylieho práci Cambridge Analytica těžila data z Facebooku a byla schopná díky tomu svým politickým klientům nabídnout cílení na mikroúroveň, prošly velkou změnou. Některé sítě zakázaly politické reklamy zcela, některé vytvořily knihovny politických reklam, daly možnost se z nich odhlásit a podobně. Všechny platformy také tvrdily, jak do bezpečnosti dávají stále více zdrojů a jak se snaží znemožnit manipulaci s doporučovacími algoritmy, neautentické chování, využívání robotických uživatelů k umělému lajkování a podobné negativní jevy.
Což je jistě do určité míry pravda, otázka je, zda je to dostatečné. Poté co došlo minulý rok ke kontroverznímu zrušení prvního kola rumunských prezidentských voleb mimo jiné právě kvůli masivnímu porušování volebního práva zneužíváním algoritmů a obcházením obranných procesů platforem jako TikTok nebo Facebook, se zdá, že spíš není. A to i když se výrazně proměnila regulace.
Christopher Wylie
- Kanadsko-britský datař, narodil se ve Victorii v Britské Kolumbii, vystudoval právo a předvídání módních trendů v Londýně.
- V devatenácti začal pracovat pro bývalého předsedu kanadské Liberální strany Michaela Ignatieffa, rozvíjel pro něj strategie využití dat ze sociálních sítí pro politické účely.
- V roce 2008 pracoval v rámci dobrovolnictví pro kampaň Baracka Obamy, o čtyři roky později se podílel na mikrocílení voličů pro britské Liberální demokraty.
- V roce 2013 začal působit ve společnosti SCL Elections na psychologickém profilování voličů. Společnost se později přejmenovala na Cambridge Analytica. Podle některých zdrojů byl ředitelem výzkumu, podle jiných přímo zakladatelem celého projektu.
- V Cambridge Analytica pracoval pro americké republikánské kandidáty spojené s křídlem „Tea Party“ během voleb ve Spojených státech v roce 2014; a na dezinformačních kampaních pro politické strany v Nigérii, Keni, Ghaně a Karibiku.
Před svým odchodem v roce 2014 sdílel svůj profilovací nástroj s Robertem Mercerem, miliardářem, který financoval Cambridge Analytica a později se stal jedním z hlavních dárců Donalda Trumpa, a se Stevem Bannonem, který od roku 2014 fakticky řídil společnost a později se stal Trumpovým volebním manažerem.
- V roce 2014 založil Eunoia Technologies, která získala zakázku u kanadské Liberální strany a neuspěla ve snaze získat kontrakt pro kampaň Donalda Trumpa.
- Od prosince 2018 pracuje pro oděvní řetězec H&M jako ředitel výzkumu, nakonec byl povýšen na vedoucího pro analýzu dat a nově vznikající technologie.
V březnu 2018 poskytl deníku The Guardian soubor dokumentů týkajících se údajného neoprávněného držení osobních údajů až 87 milionů uživatelů Facebooku společností Cambridge Analytica. Tyto údaje byly získány za účelem vytváření cílených digitálních reklamních kampaní. Deníku The Observer také poskytl sérii rozhovorů, v nichž odhalil informace o společnostech SCL/Cambridge Analytica a prezentoval se jako whistleblower.
Nezapomeňme, že skandál Cambridge Analytica byl zásadním zlomem, po kterém se začaly připravovat klíčové legislativní akty na evropské úrovni. Právě proto patří Christopher Wylie mezi extrémně důležité osobnosti. Poprvé jsme si právě díky němu uvědomili, jak jsou důležitá osobní data a že souhlas s jejich používáním – ono otravné stisknutí tlačítka – má nějaké konsekvence.
Skandál přímo nevedl k tvrdší regulaci osobních údajů – nařízení GDPR bylo schváleno dva roky před ním a začalo být účinné prakticky ve stejnou dobu, kdy deníky Guardian a New York Times poprvé otiskly články postavené na dokumentech, které jim Wylie poskytl. Ale kauza významně pomohla v popularitě tohoto nařízení. To, že Wylie promluvil o své práci a o tom, co je možné s daty provádět, vedlo zcela zjevně přímo k regulačním opatřením v EU, jako je akt o digitálních službách a konkrétně k jeho ustanovením, která platformám zakazují cílit reklamu mimo jiné podle politických názorů nebo zakazují cílit na děti a mladistvé.
A zapomenout nesmíme ani na to, že Wylie svou odvahou pomohl dalším whistleblowerům. Například Frances Haugenové. Ta pracovala pro Facebook v týmu, který se staral o omezení nebezpečného a nenávistného obsahu na platformě. Vynesla množství interních dokumentů do deníku Wall Street Journal, který ukázal na to, že Facebook nepřekvapivě prioritizuje před pohodou uživatelů svoje zisky a že velmi dobře věděl o negativním vlivu algoritmů například na mentální zdraví mladých dívek. Další whistleblowerka z Facebooku Sophie Zhangová pak poukazovala na to, že se platforma nedokáže vypořádat s politickou manipulací, nesměruje na ni dostatečné zdroje, a především kašle na to, jak platformu zneužívají různé extrémní skupiny v rozvíjejících se zemích.
A skandál také stále „žije“ s dalšími zajímavými výsledky. V Austrálii se Facebook dohodl s místními úřady na vyrovnání, podle kterého vloží do speciálního fondu 50 milionů dolarů a odškodní všechny, jejichž data mohla být i jen teoreticky zneužita. Aplikaci, jejíž pomocí Cambridge Analytica vysávala data, si totiž v Austrálii stáhlo jen 53 lidí – ti ale měli podle úřadů 311 074 unikátních přátel. Všichni tito lidé si budou moci zažádat o peníze a ti, kteří prokážou, že utrpěli konkrétní škodu, o větší příspěvek.
