Novela zákona o hazardních hrách a loteriích, která je součástí vládního konsolidačního balíčku, přináší i výraznou změnu v samotné filozofii regulace hazardu skrze daňový nástroj přerozdělující výnosy. Nově mají poklesnout daňové příjmy těm obcím a městům, které na svém území hru v kamenných provozovnách povolují, a naopak nové daňové výnosy mají směřovat do státního rozpočtu i do všech ostatních samospráv, a to včetně obcí s takzvanou nulovou tolerancí hazardu.
Jak vyplývá z komentářů politické reprezentace volající po této radikální úpravě, změna je motivována přesvědčením, že fiskální penalizace obcí s licencemi pro provoz hazardní hry povede ve svém důsledku k marginalizaci sektoru legálních kamenných kasin a heren, což vyřeší negativní externality hraní, především hráčů s prevalencí rizikového hraní.
Je s podivem, že toto přesvědčení mezi zastánci myšlenky převládá i po pandemické zkušenosti, kdy na dlouhé měsíce došlo k úplnému uzavření kamenných kasin a heren. Lockdowny a omezení, které zejména v roce 2021 de facto simulovaly prohibici land-based hraní, měly zajímavý efekt – celkový výnos daně z hazardních her se meziročně navýšil a překonal i předpandemický rok. Krátká odpověď: online hraní. Delší odpověď: Statistická data o vložených prostředcích do hry, odvedených daních, ale i reference adiktologů potvrzují, že prohibitivní opatření cílící na nabídkovou stranu trhu se poptávky dotýkají jen velmi málo. Spotřebitelé totiž mají k dispozici blízké substituty.
Tím hlavním je právě internet. Pandemie růst online hazardního hraní umocnila, nikoliv zapříčinila. Nejedná se o české specifikum, ale o nezvratitelný celosvětový trend. Data za rok 2022 ukazují, že v segmentu velmi intenzivně propírané technické hry (takzvaných „automatů“) hráči do hry vložili více peněžních prostředků přes internet než v kamenných hernách a kasinech. Jejich počet vlivem přesunu poptávky klesá: Kamenných provozoven hazardního hraní bylo v Česku v roce 2012 celkem 8300 a v minulém roce celkem 835. Tedy zhruba o devadesát procent méně. Ještě dramatičtější rozevírání nůžek, opět ve prospěch online hraní, je u kurzových sázek, kde poměr vsazených prostředků online v porovnání s kamennými hernami činí více než 10:1.
Prozatímní doména kamenných provozoven v podobě živé hry, kde se přes internet zatím vsází necelých 40 procent prostředků tohoto segmentu, se do prostředí nul a jedniček rychle přesune po novele zákona, která tuto specifickou oblast upraví, protože velmi pravděpodobně dojde k povolení doposud zakázané online živé hry s krupiérem. Každý adiktolog přitom potvrdí, že na online hazard přechází nejen stávající hráči, ale vysoká dostupnost „rozehrává“ i nové skupiny obyvatel.
Druhým substitutem je černý trh. Ten bohužel v České republice dosahuje nezanedbatelných čísel. Analýza Institutu pro regulaci hazardních her upozorňuje, že Celní správa ČR odhalila od roku 2017 těžko uvěřitelných 1155 černých kamenných provozoven.
Cíl mého komentáře není lobbovat za více kamenných provozoven, to by byl boj s větrnými mlýny. Trend je totiž daný: Počet heren a kasin bude dál klesat hlavně proto, že o ně hráči budou ztrácet zájem a budou se přesouvat do online prostoru. Obecně závazné vyhlášky regulující hazard na území měst a vesnic tomu budou pouze sekundovat. Moje teze je jiná: Dlouhodobě upozorňuji na fakt, že opatření regulující hazard musí být postavena na systematickém sběru a analýze dat, na formulaci opatření, která se cíleně zaměřují na hráče v riziku, a hlavně na stanovování měřitelných cílů, které budou pravidelně verifikovány.
Autor je ředitelem Centra ekonomických a tržních analýz a členem NERV
