Číně se pravděpodobně podařil významný průlom v polovodičové výrobě. Nový telefon Huawei Mate 60 Pro obsahuje moderní čip Kirin 9000s vyrobený vyspělou sedminanometrovou technologií. Huawei si ho nenechala vyrobit u tchajwanského kolosu TSMC jako v minulosti, ale u domácí čínské alternativy SMIC. I když může jít o výrobek s vysokým podílem zmetků, ukazuje se, že asijská velmoc tlačí na domácí inovace v situaci, kdy ji omezují americké technologické sankce.
Americká vláda poslední dva roky uvaluje na čínské firmy a organizace jednu várku embarg za druhou. Čína například nemůže dovážet nejmodernější čipy, stroje a software pro jejich výrobu a návrh nebo si vlastní čipy nechat vyrábět u tchajwanského obra TSMC. Sankce se totiž vztahují i na neamerické podniky, které odebírají od amerických firem.
Nejmodernější výrobní stroje tak nesmí do vnitrozemské Číny dovážet třeba nizozemská ASML, která jako jediná na světě umí vytvářet technologii s EUV litografií. Bez ní nelze produkovat ty nejvyspělejší čipy používané v iPhonech a podobně. Svět byl donedávna přesvědčený o tom, že bez EUV nelze dosáhnout ani stále pokročilé sedminanometrové výroby použité u nového čipu Huawei. SMIC se to ale podařilo.
Takzvaná zmetkovost takto vyrobených čipů pravděpodobně bude obrovská a dle kvalifikovaných odhadů se lze bavit o nízkých desítkách procent funkčních čipů z každé várky. To způsobuje obrovskou neefektivitu a ztráty. Podle zdrojů e15 z technologické branže ale čínská vláda tyto ztráty SMIC a Huawei dotuje v zájmu polovodičového pokroku země.
Čínské vedení už do podpory oboru poslalo desítky miliard dolarů a bude v tom pokračovat. Tento týden byl založen nový fond se čtyřiceti miliardami dolarů. Americký zákon Chips Act přináší 52 miliard dolarů a jeho evropská odnož něco přes tři miliardy eur veřejného financování.
Velká část čínských státních prostředků bezpochyby padne na korupci, neefektivitu a slepé cesty. Jenže historie ukazuje, že Čína je schopná tyto ztráty absorbovat a penězi si toužený pokrok „vymlátit“. Velká část technologů a ekonomů se Číně směje, že pod čipovými sankcemi nemůže přežít. Poslední úspěch ukazuje, že zřejmě může.
Úplně stejně se Západ smál před řadou let, když rostly firmy jako Huawei nebo ZTE. Ty původně i za využití státní podpory kopírovaly evropskou a americkou konkurenci, neměly největší kvalitu, ale nakonec své konkurenty předčily. Nejdříve se učily, získaly postavení, státní podporu a investují do inovací. Posléze se západní země včetně Česka snažily Huawei a spol. dostat z klíčových sítí a IT systémů kvůli bezpečnostním hrozbách, které tyto technologie podle úřadů s sebou přinášejí.
Číně jsou mimo jiné vyčítány krádeže duševního vlastnictví. Když se s Číňany bavím, vůbec západní postoj nechápou. Podle nich se „inspirují“, což by prý pro kopírované firmy „měla být čest“. USA vždy argumentovaly národní bezpečností, což se děje i dnes s Čínou. Čipy se samozřejmě používají ve zbraních a podobně. Prozatím to vypadá, že se USA alespoň snaží zbrzdit čipový a na to navázaný ekonomický rozvoj Číny.
Otázkou ale je, zda se neděje přesný opak. Čína je nucená inovovat a pokoušet se o osamostatnění. Například šéf ASML varoval, že si Čína vytvoří vlastní ASML, silná evropská firma v Číně nebude mít poptávku, a navíc jí čínská konkurence začne přitěžovat na dalších trzích.
Vedení firem jako Nvidia a dalších na to rovněž vládu USA upozorňuje a nepřeje si další eskalaci. Čína pro tyto americké šampiony tvoří obrovský trh a to, že na něj nemohou dodávat, oslabuje jejich kapitálovou sílu a možnosti investovat do výzkumu a vývoje. Tam, kde si Čína zatím sama nevystačí, sankce obchází. Země v posledních měsících dovezla rekordní množství strojů na výrobu čipů. Bere starší i bazarové kusy.
Čína navíc už dnes má velké kapacity ve výrobě pomocí starších procesů. Zejména Evropa už bije na poplach, protože se na tyto starší čipy specializuje kvůli svým automobilkám a průmyslu. V oblasti výroby čipů jsou starší procesy to jediné, co Evropě zbývá. Jenže čínská konkurence už umí podobné věci a je levnější. A navíc z Evropy získala už třicet tisíc čipových odborníků a loví je i v Česku.
Ukazuje se také, že Čína může sáhnout po odvetných opatřeních. Nedávno zavedla embargo na export klíčových drahých kovů používaných v oborech, jako je elektronika. Čína není Rusko které není schopné cokoliv hi-tech produkovat v masovém měřítku a uspokojivé kvalitě (teď tam krachuje státem podporovaný návrhář čipů Baikal Electronics). Asijská velmoc se mimo jiné může spolehnout na podporu svého masivního trhu.
Toto není obhajoba našeho bezesporu systémového rivala a jeho často velmi sporných metod. Je ale třeba se ptát, zda zvolené postupy skutečně fungují a zda bychom se místo obchodní války neměli soustředit na masivní podporu inovací, abychom prostě byli lepší a Čína nestíhala kopírovat.
