Čtyři koruny za PET lahev a plechovku. Návrh na zálohový systém počítá i s novou akciovkou
Diskuze ohledně zavedení zálohového systému na PET lahve a plechovky, který by měl být spuštěn od poloviny roku 2025, se zintenzivňuje. Podle současného návrhu ministerstva životního prostředí by se měla záloha pohybovat kolem čtyř korun a sběrná síť má zahrnovat přibližně 11 tisíc míst. Zálohované obaly by se tedy měly vracet ve všech obchodech s potravinami včetně malých večerek do 50 metrů čtverečních nebo také na čerpacích stanicích. V rámci připomínkového řízení se nicméně sešly stovky připomínek, což odráží složitost a často také kontroverzi, které iniciativu provázejí.
Diskuze o zavedení zálohového systému zahrnuje poměrně široké spektrum zainteresovaných stran, které mají vzhledem ke svým odlišným cílům často také velmi rozdílné pohledy na to, jak by měl systém fungovat nebo zda jej má vůbec smysl zavádět. Mezi hlavní stakeholdery v této oblasti můžeme zařadit především Iniciativu pro zálohování, za níž stojí největší výrobci nápojů. Cílem této skupiny je především kontrola nad materiálovými toky a dostupnost recyklátu, který potřebují pro výrobu nových obalů.
Dále jsou to obchodníci s potravinami, jejichž cílem je zachování zákaznického pohodlí a minimální dopad zálohového systému na fungování prodejen. Města a obce se obávají negativních dopadů na již velmi napjaté financování odpadového hospodářství a vedle nich jsou zde společnosti působící v odvětví odpadového hospodářství, jež usilují o zachování své míry ziskovosti. Klíčovým aktérem je bezpochyby ministerstvo životního prostředí, které se jako hlavní iniciátor snaží koordinovat dialog mezi všemi zainteresovanými stranami a hledat určité kompromisy v zájmu plnění environmentálních cílů.
Na čem se většina zainteresovaných stran shodne?
Jedním z nejdůležitějších aspektů, na kterých se většina stakeholderů shoduje, je potřeba nákladově efektivního nastavení zálohového systému. To zahrnuje minimalizaci provozních nákladů a zajištění toho, aby systém nebyl zbytečně komplikovaný. Vedle toho je třeba zajistit minimální dopad na spotřebitele, a to s ohledem na obslužnost systému i finální cenu nápojů. Všechny strany si tedy uvědomují, že nákladová efektivita bude naprosto klíčová pro dlouhodobou udržitelnost systému a jeho přijetí ze strany veřejnosti.
Existuje rovněž shoda na tom, že zavedení zálohového systému změní organizaci odpadového hospodářství a stávající způsob financování odpadového hospodářství na úrovni obcí. Města a obce participují na objemu vysbíraného tříděného odpadu, přičemž PET lahve představují ve žluté popelnici nejcennější položku, a tak je zjevné, že s jejich vymezením do takzvaného close-loop cirkulárního systému klesne určitá část finančních příjmů, s kterými rozpočty obcí doposud operují.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
