Z nich slétne po jednom ministrovi z každé strany. To ale není reforma přebujelých nejvyšších pater byrokracie, ale jen budování Potěmkinovy vesnice zrozené z vládní krize.
Velmi pravděpodobně se tak budou rušit ministerstva podobně, jak to předvedl Robert Fico na Slovensku v roce 2010. Rezort životního prostředí údajně kvůli úsporám zrušil a podřadil jej pod zemědělství. Později se ukázalo, že se neušetřila ani koruna. Agenda zůstala stejně nabobtnalá, jen pod jiným rezortem. Jinak to nejspíš nemůže být o dva roky později v Česku. Jestliže převody složitých agend mají být upečeny do úterý, tedy málem rychleji než velikonoční beránek, tak to může znamenat jen škrtnutí jednoho ministerského platu.
Je to škoda. Právě tato reformní vláda za sebou mohla zanechat kvalitní zeštíhlení kompetenčního zákona. Koneckonců v žádné jiné vládě dosud neseděli takoví sebevrazi, jako je třeba ministr zdravotnictví Leoš Heger, který se nevyhýbá ani myšlenkám na zrušení svého rezortu. Jenže rychlý škrt tří ministerstev ničím takovým není.
Jasnou obětí je ministerstvo pro místní rozvoj. Zrušení je bezpochyby na místě. Ale musí se to udělat kvalitně: bytovou politiku sociálním věcem, cestovní ruch CzechTourismu, veřejné zakázky antimonopolnímu úřadu. „Rodinné stříbro“ ministerstva, tedy správu eurofondů, je nejvhodnější převádět na nového garanta, nejspíše ministerstvo financí, přesně s koncem šestiletého období operačních programů. Zrušení úřadu, které má opravdu ušetřit, tedy musí být plynulé a rozložené klidně na více let. Stejné, někdy ještě horší, je to i s dalšími rezorty. Pokud se sloučí třeba zemědělství a životní prostředí, dojde ke smutným situacím, kdy úředník bude mít v jedné ruce razítko hospodáře a v druhé razítko kontrolora. Ideální pobídka ke korupci.
Obsesi zbrklým rušením ministerstev by měl zastavit ministr financí Miroslav Kalousek. Jako šéf státní pokladny by měl trvat na rušení či spojování agend a bránit vytváření megaministerstev, která jen spojí dvě dosud oddělené armády úředníků. Základem této vlády by tak měl stále zůstat především Kalouskův koncept rušení mimorozpočtových fondů a zbytných úřadů. Není totiž vůbec vyloučené, že efektivní zrušení jednoho takového menšího fondu přinese státu větší úsporu než halasně oslavované, ale neefektivní podřazení tří ministerstev pod jiné rezorty.
