Dominik Stroukal: Češi jsou finančně gramotní. Přesto máme co dohánět

Bankovky

Bankovky Zdroj: E15 Michaela Szkanderová

Bankovky
2
Fotogalerie

Že je úroveň finanční gramotnosti v Česku problémem, o tom snad nikdo nepochybuje. Zvykli jsme si poukazovat na to, jak jsme na tom špatně, a často skutečně jsme. Špatně spravujeme vlastní finance, dostáváme se do zbytečných dluhových pastí a neumíme si spočítat výhodnost či častěji nevýhodnost finančních produktů. Jen mírně přes polovinu dospělých Čechů lze označit za finančně gramotné, což zní jako ohromně špatný výsledek.

Jenže správná otázka by zněla, jak jsme na tom ve srovnání s ostatními. Určitě by bylo lepší, aby byl finančně gramotný každý Čech, ale to není v dohledné budoucnosti uskutečnitelné. Smysl dává porovnat se s podobnými zeměmi – a příběh o tragédii se rychle rozplývá. Respektive ona to tragédie je, jen jsou na tom skoro všichni ještě o poznání hůř než my.

Pokud bychom přijali předpoklad, že čím větší procento finančně gramotných je ve společnosti, tím je v ní finanční gramotnost lepší, tak bychom mohli směle tvrdit, že patříme mezi čtyři procenta finančně nejgramotnějších lidí na planetě. Česká republika je v žebříčku finanční gramotnosti zemí na třináctém místě, přičemž většina ze států, které nás předběhly, má méně obyvatel než my. Ostatně na prvních místech jsou Dánsko, Norsko a Švédsko, přičemž Švédsko je jen o pár duší menší než my.

Investice roku 2021: Komodity, akcie, kryptoměny i dluhopisy

Video placeholde
• Videohub

Jinými slovy není to u nás vůbec špatné. Ono se ani není čemu divit. Průměrný Čech patří mezi pár procent nejbohatších lidí na světě a snad mimo současná pandemická čísla je jen velmi složité hledat něco, v čem bychom byli na světě v té horší polovině. Přiznat si, že se nemáme zas tak špatně, se čas od času hodí.

Na druhou stranu to nejsou vavříny, na kterých bychom si měli zdřímnout. Spíše to ukazuje, že i jednooký… však to znáte. Prostoru pro zlepšení je hodně. Podle žebříčku je u nás finančně gramotných 58 procent všech dospělých. To určitě není důvod k oslavě. V nejlepším Dánsku je to 71 procent, což také není žádná velká sláva, ale kdybychom se u nás posunuli na dánské číslo, znamenalo by to více než milion dalších finančně gramotných Čechů. Další milion finančně gramotných lidí by pro naši společnost byla neuvěřitelná posila a vzpruha.

Otázkou pak nakonec zůstává, jak tento milion Čechů finančně vzdělat. Možné to určitě je, Dánsko nám není nekonečně vzdálené a jejich přístup k finanční gramotnosti není tajný – lecčemu se lze přiučit. Dánsko se dlouhodobě věnovalo školství, kde finanční gramotnost řešily samy školy a neziskový sektor. Aktivní přístup zespoda poté vláda zpečetila povinnou výukou finanční gramotnosti pro děti ve věku kolem 14 let. Povinná finanční gramotnost by v České republice neměla smysl, zatím. My bychom se měli inspirovat Dánskem před deseti lety a jeho současnost považovat za cíl.

Do výuky finanční gramotnosti se v Dánsku dlouhodobě zapojují nejen ekonomové a banky, ale i policie, ministerstva či asociace učitelů matematiky. Finanční gramotnost je dnes totiž také umění poznat podvody, ochránit si hesla a umění pracovat s tabulkami na počítači. Místo nudných přednášek hrají studenti hry či simulují skutečné situace. Policie jim popisuje svoje zkušenosti s podvodníky. Nejde to každý den, ale na krátký čas během studia to dává smysl. Vyhlásí se týden finanční gramotnosti a každá instituce se pokusí zapojit, jak jen nejlépe umí.

Přiznejme si hrdě, že jsme ve finanční gramotnosti jedni z nejlepších na světě, ale také nezapomínejme, že to není nijak skvělý výsledek. Máme se hodně co učit. A proč to nezkusit od těch nejlepších? V sázce je osud nejméně milionu z nás.

Autor je hlavní ekonom Platební instituce Roger