Takže vrchní státní zastupitelství měla dojem, že si mohou vybrat soud vlastně kdekoli. Jenže to odporuje jak ústavnímu právu na zákonného soudce, tak trestnímu řádu.
Je proto dobře, že Ústavní soud, který se dosud k podobným stížnostem stavěl spíše alibisticky, před pár dny zatrhl dosavadní praxi, s níž si státní zástupci z obou vrchních zastupitelství sami vybírali soud, který rozhoduje o vazbě, odposleších či domovních prohlídkách.
Napříště budou striktně vázáni trestním řádem. Podle něj se má přípravné řízení vést u soudu, v jehož obvodu došlo ke spáchání trestného činu. Libovůle státních zástupců je o to nebezpečnější, že se často týká případů se silným politickým či ekonomickým podtextem. Stačí vzpomenout na případy Jiřího Čunka, Davida Ratha či Aleny Vitáskové, na akci Vidkun a v neposlední řadě i kauzu Jany Nagyové.
Například v aktuálním případu údajných insolvenčních machinací okolo společnosti Via Chem o vazbě rozhodovala v neděli soudkyně, která má na starost opatrovnictví nezletilých
Státní zástupci využívali různých záminek, aby případ dostali k tomu správnému soudci, který jim vyhoví. A tak návrh na vzetí do vazby podávali mimo pracovní dobu, kdy je kvůli omezenému okruhu předem znám konkrétní sloužící soudce. Tím si fakticky vybírali nejen soud, ale i konkrétní osobu.
Tou byl často soudce, který nepracuje na trestním úseku, projednávaná věc je mu vzdálená, a tak raději státnímu zástupci podepíše cokoli, než aby se dostal do podezření, že „kryje kriminálníky“. Například v aktuálním případu údajných insolvenčních machinací okolo společnosti Via Chem o vazbě rozhodovala v neděli soudkyně, která má na starost opatrovnictví nezletilých, protože měla ten víkend zrovna službu.
Přitom předmětem trestního stíhání má být sofistikovaná majetková trestná činnost, kterou policie prověřuje od roku 2013. Stejnou roli sehrávají i aktivističtí soudci. To je případ Okresního soudu v Ostravě, který si oblíbili státní zástupci z Olomouce. Vina za to, že je u nás porušováno právo na zákonného soudce, tak nepadá jen na hlavy státních zástupců, ale i soudců, kteří svým podpisem tuto nezákonnost posvětí.
Bude zajímavé sledovat, jak s rozhodnutím naloží obecné soudy, až k nim dorazí stížnosti advokátů požadující vyloučení důkazů, které byly získány nezákonným způsobem, protože je nařídil nepříslušný soud. Ústavní soudci totiž zároveň nezrušili napadenou vyhlášku bývalé ministryně spravedlnosti, a dali tak dotčeným osobám možnost se bránit i v případech, které ještě probíhají.
Autor je publicista a redaktor serveru Česká justice
