Dvouciferný růst cen bytů? Pražská bytová politika se musí výrazně změnit

Fragment, Invalidovna, vizualizace, Trigema, Magazín Nová Praha

Fragment, Invalidovna, vizualizace, Trigema, Magazín Nová Praha Zdroj: Trigema

Skryté slevy developerů a propady cen na sekundárním trhu jsou dočasná věc. Připravte se na další boom cen nemovitostí. Německý hospodářský institut Ifo a Institut pro švýcarskou hospodářskou politiku uskutečnily anketu mezi ekonomy a experty na reality. Celkem 1405 odborníků ze 133 zemí odpovídalo na otázku, kam zamíří v následujících deseti letech ceny. A výsledek? Celosvětově můžeme očekávat každý rok růst v průměru o devět procent.

Tempo se bude lišit na jednotlivých trzích. Pod světovým průměrem má zůstat růst v západní Evropě (6,4 procenta) a Severní Americe (7,7 procenta). Výrazně vyšší tempo růstu lze čekat v jižní a východní Evropě (18,4, respektive 14,9 procenta). Doslova exploze cen nastane v jižní a západní Asii (25,1, respektive 22,4 procenta) a ve Střední Americe (24,4 procenta). Nutno podotknout, že anketa pracovala s nominálními hodnotami, tedy hodnotami neočištěnými o inflaci. Skutečné tempo tak bude nižší.

A teď k otázce, která nás pálí: Jak to bude vypadat v Česku, potažmo v Praze? Růst může být dvouciferný, konkrétně až dvacetiprocentní. Tento černý scénář mírní tuzemští analytici. Nicméně je důležité si uvědomit, že růst cen nás může překvapit.

Odebírejte realitní newsletter

komentář je součástí realitního newsletteru E15. K odběru newsletteru, který do e-mailových schránek každý druhý čtvrtek, se můžete přihlásit zde.

Poptávku nyní brzdí vysoké sazby, které dusí zájem o hypotéky. Sotva se ale situace vrátí na přijatelnou tří- až čtyřprocentní hranici, poptávka opět posílí a dost možná se projeví i ta odložená. Podle výsledků ankety budou nemovitosti zdražovat i kvůli celosvětovým trendům: stále více lidí se stěhuje do měst, roste zájem o práci z domova, současně ubývá pozemků pro výstavbu, ta navíc mnohdy nestačí poptávce, k tomu zdražují materiály a rostou požadavky na ekologii.

V Praze se bydlení stane pro ještě větší množství lidí méně dostupné. Developeři si jsou vědomi, že čím dál dražší byty je náročnější prodat. Budoucnost vidí v nájemním bydlení. Ale ani to nebude pro každého. Stačí se podívat na projekty, které tu dnes vznikají. Trigema nedávno představila svůj Fragment na Invalidovně, kde měsíční nájem začíná na dvou tisících eur. Pro produktivní lidi to není šokující cena a není pravda, že na podobný byt dosáhne pár vyvolených manažerů ze zahraničí. Nájemní byty developerů ale bytovou krizi rozhodně nevyřeší.

Je to velké varování pro politiky. Jejich úkolem je zajistit bydlení i pro ty, jejichž mzda nestačí tempu růstu cen nájmů a zboží. Magistrát sice poslední roky pravidelně aktualizuje své plány výstavby obecních bytů skrze Pražskou developerskou společnost (PDS) a úspěšně je prezentuje v médiích. Stačí se ale podívat na čísla. Město slibuje, že v horizontu deseti let postaví šest až osm tisíc bytů.

Úplně vynechme linku, zda město, které si nezvládne postavit ani vlastní radnici, je takového výkonu schopno. I kdyby se plány PDS naplnily, s trhem to nehne. Developeři, IPR i komunální politici opakují, že v Praze je třeba stavět ročně deset tisíc bytů. Od ledna do května developeři zahájili výstavbu 1933 bytových jednotek. Kvůli pomalému povolování byly některé předcovidové roky natolik bídné, že se dařilo dokončovat kolem čtyř tisíc bytů ročně. PDS tento deficit nezvládne nahradit. Pravděpodobně se navíc kvůli byrokracii v určitém bodu zasekne, podobně jako to zažívají developeři.

Kdo umí stavět byty, jsou developeři. A politici si to musejí uvědomit. Sociální sítě dokážou mobilizovat velké množství lidí protestujících proti výstavbě, developerům, estetice projektů. Pokud bude magistrát jednat pouze tak, aby se vyhnul jejich kritice, zlepšení nepřijde. Ano, developeři v divokých porevolučních časech nadělali spoustu paseky, ústupků ve prospěch občanských spolků bylo ale také dost.

Pokud chceme žít ve městě dnešní doby, a ne v předražené zakonzervované Praze minulosti, je třeba najít nový balanc. Uvolnit podmínky pro výstavbu, vzít developery za skutečné partnery, dokončit konečně domácí úkoly v podobě Metropolitního plánu, otevřít uzávěry velkých lokalit a v neposlední řadě otevřít nepopulární témata, jako je výstavba do výšky.