Často slyšíme, že Evropská unie jsme my a že česká politika má mít evropský rozměr a podobná klišé. Je celkem únavné sledovat řadu českých politiků, jak překvapeně zjišťují, že zas něco přistálo z Bruselu, aniž by tušili, že minulé dva tři roky to mohli skrz českou vládu, parlament a úřednický aparát ovlivňovat, kdyby se starali.
Zároveň je dobré si ukázat, proč je potřeba se starat. To, co se děje na evropské úrovni v často zapadlých úřadech, o kterých většina Čechů nikdy neslyšela, může mít nakonec naprosto zásadní vliv na koncové ceny řady služeb, které denně používáme. Evropská komise a mnohé členské státy totiž v poslední době objevily hesla jako otevřená strategická autonomie, odolnost a podobně. Jsou to prázdné fráze, které ale mají po naplnění praktickou politikou značný potenciál významně škodit českým zájmům v unii i doma.
Zopakujme si, že pokud bylo něco českou prioritou na bruselské úrovni bez ohledu na to, kdo zrovna seděl ve Strakově akademii, pak to bylo maximální prohloubení jednotného evropského trhu, který je pro exportní průmyslovou ekonomiku zásadním zdrojem prosperity. Česko se vždy dívalo na všechna možná ochranářská opatření s oprávněnou nedůvěrou, stejně tak na pokusy o vytváření národních evropských šampionů v různých odvětvích, kteří měli sloužit jako protiváha amerických nebo čínských nadnárodních gigantů (a často skončily fiaskem).
Trendem dneška je bohužel obrat od liberálního zahraničního obchodu k protekcionismu. Jak to vypadá v praxi, ukazuje už řadu let projednávané Evropské kyberbezpečnostní schéma certifikace cloudových služeb. Pod nevinně a poměrně nudně znějícím názvem se skrývá významná hrozba pro mimoevropské dodavatele cloudových služeb, kterým by schéma mohlo znemožnit nabízet ICT služby veřejné a státní sféře, a především některým sektorům, které jsou klasifikovány jako kritické. Podle posledního návrhu by měly firmy v takových odvětvích (typicky jde o úřady, ale i finanční služby nebo zdravotnictví) používat pouze takové cloudové služby, jejichž provozovatelé mají nejen datová centra, ale i své globální sídlo v EU.
Dokument se ladí na úrovni evropské agentury pro kyberbezpečnost ENISA a Evropské komise. Zdroje blízké jednání uvádějí, že důvodem zdržení – diskuze se táhne už třetí rok – je hlavně tlak komise a jmenovitě eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona na zahrnutí všech možných lokalizačních ustanovení.
Pokud by dosáhl svého, znamenalo by to fatální problém pro celou řadu odvětví, která jsou závislá na zpracování velkého množství dat, chtějí více využívat umělou inteligenci nebo potřebují nárazově velké množství výpočetního výkonu. Cloudové služby znamenají přístup k výpočetní kapacitě pomocí internetu, aniž by firmy musely investovat do fyzického hardwaru. Tím významně šetří náklady. Využívají je banky, poskytovatelé zdravotních služeb, aerolinky, telekomunikační operátoři a řada dalších odvětví k práci s daty zákazníků, lepšímu řešení logistiky, poskytování videoobsahu, výzkumu a k mnoha různým dalším aplikacím. Většina velkých a technologicky nejlepších cloudových firem jsou digitální giganty z USA (Amazon, Google, Microsoft), případně z Číny (Alibaba Cloud, ale ten je v EU spíše minoritní).
Navrhované certifikační schéma – alespoň v posledních verzích – by znamenalo výrazné ztížení přístupu značné části evropských firem ke službám typu Microsoft Azure, Amazon AWS nebo Google Cloud, což samozřejmě ve finále znamená, že by zaplatily více peněz za horší služby. Kolik by to dělalo na ušlé prosperitě evropských států, ukazují i analýzy. Evropské centrum pro mezinárodní politickou ekonomii spočítalo v říjnové studii, že protekcionistické požadavky v cloudovém certifikačním schématu mohou znamenat pro EU v pětiletém období ztrátu až 3,6 procenta HDP, pro Česko 3,4 procenta. To je mnoho miliard korun, které by z regulačních důvodů evropská a česká ekonomika nevytvořila. K podobným závěrům loni došla i studie českého Centra ekonomických a tržních analýz, která potvrdila, že protekcionistická opatření škodí hlavně menším evropským státům. Vystupuje proti nim i byznys, naposledy přede dvěma týdny o cloudových certifikacích uspořádal v Bruselu kulatý stůl i Svaz průmyslu.
Česko a čeští politici by tak k výmyslům typu strategická autonomie měli přistupovat co nejopatrněji, protože se pod nimi obvykle skrývá omezení jednotného trhu a staré dobré ochranářství francouzského střihu. Zásadním českým zájmem je pak boj proti němu, protože to reálně poškozuje naši ekonomiku. Bude to důležité i při vyjednávání o příští Evropské komisi – tyto zkušenosti by měly vést státy jako Česko k tomu, aby nepřipustily, že se lidé jako eurokomisař Breton dostanou do pozic, kdy mohou škodit jednotnému evropskému trhu ve prospěch zájmů své domovské země.
Autor je spolupracovník redakce
