Evropský jednotný trh po volbách: Odstraňme zbytečnou byrokracii a zjednodušme pohyb kapitálu
To, že je jednotný trh jedním z největších úspěchů evropské integrace, zpochybňují dnes jen zarytí odpůrci Evropské unie jako takové, případně subjekty, které by těžily ze zavedení ochranářských opatření. Vznik jednotného trhu EU představoval historický okamžik pro rozvoj mezinárodní spolupráce, hospodářské integrace a růst bohatství. V poslední době jsou však základní podstaty jednotného trhu stále více narušovány.
Jednotlivé státy mohou díky společnému trhu profitovat z odstranění celních bariér mezi státy a naplno využívat volného pohybu zboží a služeb. Zejména pak pro země střední a východní Evropy představuje možnost volného pohybu esenciální součást ekonomiky s ohledem na to, že v těchto zemích tvoří obchod se zeměmi EU až 80 procent jejich přeshraniční výměny. Neexistence jednotného trhu by tak znamenala nejen silné narušení přeshraničního obchodu, ale některým ekonomikám by způsobila propad HDP o více než 20 procent.
Pro země střední a východní Evropy znamená jednotný trh stabilní a integrované tržní prostředí, které je podpořeno harmonizovanou legislativou, což zvyšuje důvěru zahraničních investorů a motivuje je k investicím. V tomto kontextu je nutné dodat, že na přímé zahraniční investice (tedy zájem zahraničního investora získat trvalou účast v „domácím“ subjektu) je nutné pohlížet jako na dobrovolný akt mezičasové směny, kdy zahraniční subjekt poskytuje domácímu subjektu prostředky v současnosti výměnou za prostředky v budoucnosti. V žádném případě tak tento proces nelze označit jako ztrátu bohatství, či dokonce drancování země. Takový přísun finančních prostředků je výhodný pro všechny strany této mezičasové směny.
Evropa zakopává o vlastní pravidla
I přesto že jednotný trh EU přinesl státům nespočet výhod a posílil ekonomickou integraci mezi státy, stále více musí čelit překážkám, které ohrožují, či přímo narušují efektivní fungování jednotného trhu. Tyto problémy zahrnují legislativní nedostatky, regulativní překážky a strukturální slabiny, které mohou omezovat ekonomickou aktivitu a zpomalovat další rozvoj trhu.
Největším problémem efektivního fungování jednotného trhu jsou regulace, zejména pak v sektoru služeb. Navíc se míra regulací v jednotlivých státech liší, což dále prohlubuje komplikace v systému přeshraničního obchodu. Například regulace služeb může zvyšovat nezaměstnanost a způsobovat nižší mobilitu pracovní síly, přičemž tento problém je patrný právě v zemích střední a východní Evropy. Tvrdí to i nedávno publikovaná studie Centra ekonomických a tržních analýz.
Kromě vzniku stále nových legislativních pravidel je problémem také samotné vymáhání již existující legislativy, které je nekonzistentní a nezřídka prováděno s časovým zpožděním. V některých případech členské státy neimplementují směrnice včas, nebo dokonce vůbec, což vede k rozdílům v transponované legislativě a může být překážkou pro hladké fungování trhu.
Problémů vnitřního trhu je mnohem více, příkladmo lze zmínit legislativní bariéry a nedostatečnou harmonizaci v oblasti digitálního trhu, případně rostoucí objem státní podpory ze strany jednotlivých států, což také přispívá k narušení hospodářské soutěže.
Potřebujeme silnější a ucelenější kapitálový trh
Obecně lze říct, že legislativní činnost Evropské unie se podobá kolotoči, který se sice točí v kruhu, ale nikam nejede. Namísto usnadnění ekonomické interakce mezi státy se z jednotného trhu stává překážková dráha, která bude vyžadovat nejen reformy ze strany Evropské unie, ale také zvýšené úsilí jednotlivých členských států v souvislosti s implementací a dodržováním společných pravidel a regulací.
Pro efektivní fungování vnitřního trhu je klíčové omezení byrokracie a odstranění zbytečných pravidel, která brání volnému pohybu zboží, služeb a kapitálu. S tím úzce souvisí snížení administrativní zátěže pro startupy a inovační podniky, což může společně s poskytováním finančních a daňových pobídek zlepšit podmínky pro výzkum a vývoj.
V oblasti odstraňování bariér je namístě zaměřit se na oblast přeshraničních investic a integraci národních trhů do silnějšího a ucelenějšího kapitálového trhu, čemuž by mohla napomoct například harmonizace účetních standardů. Nedílnou součástí jednotného trhu je i volný pohyb osob, například za prací. Pro zvýšení pracovní mobility je však zapotřebí zlepšit uznávání profesních kvalifikací a zjednodušit procesy pro přeshraniční zaměstnávání včetně navýšení podpory programům, které podporují přesuny pracovníků mezi členskými státy.
Autor je spolupracovník Centra ekonomických a tržních analýz
