Volby měly Orbána vrátit do první evropské ligy. Nakonec ale musí hasit požár doma i venku
Maďarský premiér Viktor Orbán oficiálně slaví vítězství v eurovolbách, ve skutečnosti ale moc důvodů k radosti nemá. Klání ukázalo, že mu doma roste nebezpečná konkurence, která by ho mohla za dva roky v hlasování o složení maďarského parlamentu ohrozit. Na mezinárodní scéně mezitím Orbána dohání jeho proruská politika z posledních let. Ohrožuje začlenění strany Fidesz ve frakci Evropských konzervativců a reformistů i maďarské postavení v rámci NATO.
Šéf maďarské vlády v posledních měsících zjevně sázel na posun politické scény na evropské úrovni. Patrně počítal s tím, že únava z války na Ukrajině a jejích hospodářských a sociálních dopadů napříč sedmadvacítkou posílí nacionalisticky orientované strany a do jejich řad v europarlamentu zapadne i Fidesz, který se v roce 2021 rozžehnal s evropskými lidovci (EPP).
Tato sázka vyšla, ale jen do jisté míry. Zisky frakcí Identita a Demokracie (ID) a Evropští konzervativci a reformisté (ECR) nejsou nakonec tak výrazné, jak to vypadalo na počátku roku. Nad jednotou euroskepticky orientovaných stran navíc visí otazník. Alternativa pro Německo je po skandálech v europarlamentu izolovaná a vůbec není jisté, jestli se jí podaří do skupiny ID znovu začlenit poté, co se zbavila svého volebního lídra Maximiliana Kraha. On sám o tom pochybuje. „Budu tento pokus sledovat z pozice pozorovatele. A rovnou vám říkám, že selže,“ citoval ho web Politico.
Orbán už dříve vyjádřil přání vstoupit do ECR a i v jeho případě je jasné, že to nebude mít jednoduché. Krátce před volbami sám připustil, že překážkou jsou jeho názory na válku na Ukrajině. Několik stran včetně české ODS totiž dalo v posledních měsících najevo, že si takové spojenectví nepřeje. Ostře proti byla i slovenská Svoboda a Solidarita (SaS), která však své místo v Evropském parlamentu neobhájila.
Meloniová udělá to, co pro ni bude výhodné
Orbánův osud tak nyní bude záviset především na postoji italské premiérky Giorgii Meloniové, jejíž strana Bratři Itálie v hlasování velmi zabodovala. A také na polském Právu a spravedlnosti (PiS), které naopak o víkendu oslabilo. Obě strany drží dohromady téměř dvě třetiny křesel ECR a ani u nich nemá Fidesz nic jisté, i když by frakci přinesl deset křesel. „Vůdčí strany ve skupině ECR, Bratři Itálie a polské PiS, patří mezi nejsilnější zastánce úzkých vazeb mezi EU a NATO a mezi největší kritiky ruských akcí,“ podotkl už dříve podle serveru Euractiv Davide Ferrari z výzkumné platformy EU Matrix.
Meloniová je po volbách evropskou hvězdou a může mít velký podíl na utváření unijní politiky. Ve hře je i navázání úzké spolupráce ECR s nejsilnější frakcí evropských lidovců a podpora současné šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Je však možné, že Leyenová bude mít v zádech dostatečně silnou podporu socialistů a demokratů (S&D), Renew a případně Zelených.
„Myslím si, že Meloniová bude hlasovat podle toho, co pro ni bude výhodnější,“ řekl k otázce přijetí strany Fidesz do ECR Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO), podle něhož má italská premiérka záležitost ve svých rukou. V případě Práva a spravedlnosti je podle analytika situace trochu riskantní, protože maďarský postoj vůči Rusku je v Polsku vnímán citlivě. „Tím, že je ale nyní PiS v opozici, tak si potřebuje hledat spojence a budovat kontakty,“ podotkl s tím, že je výsledek námluv skutečně velmi těžké předvídat.
Maďarská vládní strana navíc v eurovolbách oproti minulému klání oslabila. Zatímco v roce 2019 pro ni hlasovalo 52,5 procenta voličů, nyní jich bylo přes 44 procent. Téměř třicet procent si dokázala zajistit partaj TISZA, do které po letošním skandálu kolem exprezidentky Katalin Novákové vstoupil odpadlík od Orbána a někdejší režimní prominent Péter Magyar. Politik dlouhé týdny kritizoval vládní nepotismus a organizoval demonstrace.
Magyar nastoupil do politiky ve správný moment
Magyar, který svou stranu zatím profiluje především jako antikorupční, označil výsledek voleb za Orbánovo Waterloo. „Budeme připraveni na další volby,“ vzkázal. „Je to obrovské vítězství Pétera Magyara a obrovský neúspěch Fideszu,“ míní podle Politica i Péter Krekó z nezávislého think-tanku Political Capital. „Fidesz má skutečného vyzývatele,“ dodal.
„Ty volby byly po dlouhé době skutečně zajímavé,“ souhlasí Havlíček s tím, že nešlo jen o hlasování o složení Evropského parlamentu, ale také o místní volby. Magyar podle něj využil vhodného okamžiku pro vstup do politiky. „V tuto chvíli vůbec nemá špatně našlápnuto,“ tvrdí s tím, že dosavadní opozice je pro maďarské voliče vyčpělá a zjevně si hledají novou alternativu k Orbánovi.
Premiér má však potíže i jinde. List Financial Times aktuálně uvedl, že takzvaná bukurešťská devítka, tedy uskupení států východního křídla NATO, zvažuje vyloučení Maďarska z budoucích jednání. Budapešť totiž na dřívějších schůzkách vetovala záměry týkající se pomoci Ukrajině.
Média dopředu informovala o tom, že maďarský prezident Tamás Sulyok nenavštíví úterní summit devítky v Rize. Summitu se účastní i nové členské státy NATO Švédsko a Finsko a generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Ve středu by se pak měl přesunout do Budapešti a řešit tam s Orbánem maďarskou absenci v misi NATO na Ukrajině.
Orbán už koncem května uvedl, že chce redefinovat členství své země v alianci tak, aby nemohla být vtahována do operací mimo území paktu. „Nyní byl vynalezen nový termín pro popis maďarské pozice v NATO, říká se tomu neúčast,“ prohlásil tehdy Orbán.
Havlíček aktuální vývoj vnímá za logické vyústění a určité završení trendu izolace, do které se Orbán stále více dostával. „Propisuje se to do všech úrovní včetně regionálních formátů spolupráce,“ vysvětluje s tím, že potíže v bukurešťské devítce jsou pro Budapešť dalším políčkem. Oslabování Maďarska v NATO navíc může Magyarovi posloužit jako další munice proti vládě.
