Všechno to do sebe zapadá, všechno to vypadá zatraceně logicky. Možná až příliš. Tak nějak by mohla vypadat typická reakce na současné dění prakticky kdekoliv ve světě. Nedůvěra v logiku běžného úsudku, nedůvěra v to, že různé studie a průzkumy, kterých je každý den nepočítaně, skutečně přinášejí důležitou zpětnou vazbu o vývoji společnosti, podle níž se potom můžeme orientovat a rozhodovat.
Deset let se německým veřejným prostorem line spojení Lügenpresse, což by se dalo volně přeložit jako „lžimédia“ či prolhaná média. Není to pouze prosté vyjádření nedůvěry v mediální scénu, která podle nespokojených kritiků demokracie kryje hlavní politický proud, jde o rozsáhlou spikleneckou teorii, podle níž jsou média nástrojem mezinárodního politicko-ekonomického kartelu zotročujícího lidi. „Lžimédia“ udržují občanskou masu v nevědomosti, aby se s ní lépe manipulovalo, a proti nim nastupují média pravá a svobodná, takže veškerá manipulace se zdá být odstraněna a svět se ukazuje takový, jaký skutečně je…
Vzestup extremistické AfD
Tato spiklenecká teorie velmi silně působí především ve východním Německu, podporuje ji často radikální levice i pravice včetně silné Alternativy pro Německo (AfD), která v čase krize ještě posiluje. V Durynsku, kde vládne oblíbený levicový politik Bodo Ramelow, vyskočila podpora AfD na 28 procent. Volby by toto hnutí – původně vznikající na protest proti migraci a dnes kritizující hlavně špatnou sociální politiku a Green Deal – suverénně vyhrálo. Levice i CDU zaostávají za AfD o šest procent. Alternativa by ale jen těžko sestavovala vládu, protože by jí chyběla potřebná demokratická většina. Koaliční potenciál je doprava i doleva velmi slabý.
V Sasku-Anhaltsku, v oblasti širokého okolí Magdeburku, má AfD v průzkumech už 23 procent hlasů, skok je to tříprocentní, takže zatím nijak zásadní. V této dvoumilionové spolkové zemi má stále velmi silnou pozici CDU, zejména její populární předseda Reiner Haseloff. CDU v době energetické krize neztratila ze své pozice ani kousek a drží se s 33 procenty na čele průzkumů volebních preferencí. S přicházející recesí, kterou za reálnou považuje vláda, Bundesbanka i bavorský institut Ifo a další ekonomické think-tanky, se ale může situace výrazně změnit.
Energetická krize dusí hlavně východ země
Možná je to nakonec výmysl obávaných „lžimédií“, každopádně studie ratingové agentury Scope potvrzuje, že nejhůře energetická krize v Německu dopadá na bývalé východní země, především na Sasko-Anhaltsko, kde sídlí řada chemických továren a jiných energeticky náročných výrob (ze západních spolkových zemí je to Porýní-Falc, kde stojí největší německá chemička BASF), například v okolí měst Biitterfeld či Leuna.
Z(a)tracená čísla – Koruna:
Ve všech těchto podnicích je potřeba hodně plynu, který je před přicházející zimou vzácným a drahým zbožím. Šetření plynem se odrazilo i v těchto výrobách. Němci od začátku roku ušetřili 28 procent plynu ve srovnání s obvyklými roky před covidem, v září to ale bylo jen sedm procent. Důraz na úspory se tedy ještě zvýšil, protože minimální úspora podle odhadů odborníků musí dosáhnout skoro třetiny, aby německá ekonomika prošla zimou bez větších problémů.
Ekonomové ze Scope spočítali, že dosavadní dopad energetické krize na spolkovou zemi Sasko-Anhaltsko by se dal vyjádřit ekvivalentem procentního poklesu HDP. Vypadá to jako nepodstatná věc, vlastně maličkost, ale jde o výpadek bohatství v řádu miliard eur, což pociťují nejen firmy, ale i jejich zaměstnanci. A to ještě nepřišla recese, kterou Německo v roce 2023 zcela jistě zažije.
Pozor na nové fašisty
V poslední době proti krizi a nedostatečnému postupu vlády demonstrovaly na východě země desítky tisíc lidí. Už to dávno nejsou jen radikálové, kteří z boje proti covidovému státu přešli na boj proti energetické bezohlednosti vlády. Durynský premiér Bodo Ramelow za tím vším vidí i práci Björna Höckeho, spoluzakladatele AfD a vlivného muže v pozadí, který se musel stáhnout kvůli svým kontaktům s neonacistickou scénou. Ramelow v podcastu deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung „Podcast pro Německo“ dokonce mluví o tom, že na východě Německa vzniká „nové fašistické hnutí“, které může vážným způsobem ohrozit demokracii v Německu.
Sociální napětí v Německu postupně vzrůstá, což je vzhledem k vývoji energetické krize pochopitelné. Uklidnit situaci by měl vládní balík pomoci ve výši 200 miliard eur (asi pět bilionů korun). Už dnes je ale jasné, že pro AfD a její přívržence na východě Německa to bude málo: pomáhá se podle hnutí i těm, kteří to nepotřebují, a pomáhá se málo těm nejchudším. Ve snaze udržet napětí a politicky ho ždímat „pomáhají“ AfD nakonec i nenáviděná „lžimédia“. Jejich zprávy o přetrvávající třetinové příjmové propasti mezi východem a západem Německa AfD ve své politické práci hojně využívá. Německo čeká sociálně horký podzim, a hlavně zima, která může otřást celou německou politickou scénou.
