Gigafactory má vyrůst tam, kde ji nechtějí ani nepotřebují. To může investici zmařit

Uzávěrka Jana Novotného

Uzávěrka Jana Novotného Zdroj: Jan Štěpánek, foto: Michaela Szkanderová

Líně jsou  fungujícím letištěm – a zdaleka ne okrajovým, patří mezi nejrušnější přistávací plochy v Česku. Počet pohybů letadel je tu téměř dvojnásobný ve srovnání s letištěm v Českých Budějovicích a převyšuje i mezinárodní letiště v Karlových Varech.
2
Fotogalerie

Projekt výstavby továrny na baterie do elektromobilů koncernu Volkswagen nabral v posledních dnech rychlý spád. Fialova vláda se ho rozhodla podpořit a označila ho za klíčový pro Česko. Fabrika na místě současného letiště Líně u Plzně má zemi pomoci přeorientovat její automobilový průmysl na elektrický pohon. Jenže proti jsou kromě vlády téměř všichni. Gigafactory nepodporují lidé v jejím případném okolí, nájemci letiště, obce v čele s Dobřany a Líněmi na Plzeňsku ani samotné město Plzeň a výhrady má i Plzeňský kraj.

Na celé situaci je nejvíc zarážející, že se s obcemi, lidmi ani se současným nájemcem vláda moc nebaví. Rozhodla, aniž by blíže informovala o svých záměrech ty, kterých se výstavba nejvíc dotkne.

Potřeba gigafactory v Česku je nezpochybnitelná. Země jako už skoro jediná v regionu nemá zajištěnou výrobu baterií do elektromobilů. Pro Česko to do budoucna může znamenat zaostávání zdejšího automobilového průmyslu a masivní propouštění. Jenže vláda si pro gigafactory vybrala špatné místo.

Elita byznysu. Martin Peleška o elektromobilech

Video placeholde

E15 - EB - MARTIN PELEŠKA 2. DÍL - ELEKTROMOBILY • Videohub

Zdánlivě působí ideálně: velký pozemek hned vedle dálnice, půl hodiny do Německa, blízko velkého města s důležitou infrastrukturou, ve vlastnictví ministerstva obrany. Jenže pozemek u Líní má také zásadní nevýhody, které převažují. Zaprvé se nejedná o typický brownfield, který by bylo vhodné pro podobný záměr využít. S brownfieldem pro výstavbu gigafactory se počítalo například v severočeských Počeradech.

Líně jsou naopak fungujícím letištěm – a zdaleka ne okrajovým, patří mezi nejrušnější přistávací plochy v Česku. Počet pohybů letadel je tu téměř dvojnásobný ve srovnání s letištěm v Českých Budějovicích a převyšuje i mezinárodní letiště v Karlových Varech. Areál slouží především aeroklubům, letecké záchrance a privátním letům. Má skutečně smysl pouštět se do střetu se všemi těmito hráči, kteří pozemek pro gigafactory teď spokojeně užívají?

Líně také nejsou žádným sociálně vykořeněným územím, které by mělo nedostatek průmyslu a pracovních příležitostí. Na oblast nejvíce sedí pojmenování velkoměstský satelit. Lidé se sem stěhují, aby unikli ruchu města a průmyslu. To poslední, co by si tu přáli, je obrovská montážní hala. Lidé v Plzni a okolí mají na české poměry spíše nadprůměrné příjmy a nezaměstnanost je tam minimální. Nedostatkem nových průmyslových a logistických hal Plzeňsko také netrpí.

Například Tachovsko, které se rozprostírá právě podél dálnice D5 z Plzně do Rozvadova, je přesným příkladem toho, jak české regiony dnes vypadají. Práce je tam dost, ale je především nekvalifikovaná v logistických halách či lehké výrobě, a je také špatně placená v porovnání s tím, co člověk dostane pár desítek kilometrů na západ, ale i v českých městech. Češi už v podobných provozech často ani nechtějí pracovat, a tak přicházejí zahraniční agenturní pracovníci, kterým se u exitů z dálnice staví ubytovny.

Pozadí přípravy pozemku v Líních navíc nevzbuzuje důvěru. Plzeňský kraj podepsal už v květnu příkazní smlouvu s architektem Hynkem Gloserem právě ve věci přípravy projektu gigafactory. Proč byla smlouva podepsána a co přesně architekt Gloser pro Plzeňský kraj dělá a dělal, není dosud zcela zřejmé. Gloser byl navíc v minulosti spojen s podivným příběhem plzeňské Škodovky, kterou prošetřovala česká i švýcarská policie.

Gloserův holding se podílel na klíčových stavbách areálu Škodovky a na regeneraci tamní průmyslové zóny, která byla významně dotována státem. Gloserovy společnosti se také podílely na kritizované zakázce za dvanáct miliard na stavbu depa hromadné dopravy v areálu plzeňské Škodovky. Tu ve své zprávě zpochybnila jako příklad problematického partnerství města a privátní firmy Bezpečnostní informační služba.

Vláda tedy láká strategickou investici od Volkswagenu do místa, kde ji nikdo nechce ani nepotřebuje a kde vše ještě ztěžují místní dlouhodobé vztahy. Naopak regiony, jež by gigafactory chtěly a potřebovaly, se jí nedočkají.