„Kolikrát musím opakovat přistání, protože na dráze postávají daňkové,“ popisuje zážitky od kniplu Luděk Kraus, pilot a spoluvlastník Aviatického klubu. Na bývalém armádním, avšak stále využívaném letišti v Líních u Plzně je letecká škola v nájmu obdobně jako desítky dalších firem. Daňci i firmy se nicméně budou muset dost možná klidit, neboť na 340hektarové lukrativní ploše zvažuje výstavbu koncern Volkswagen. Jak vypadá území, na němž by mohla vzniknout továrna na baterie do elektromobilů čili gigafactory, jsme se vydali podívat osobně.
Přestože lídři Plzeňského kraje vypustili do éteru informaci o jednání s Volkswagenem teprve pět dnů před naší cestou, místní o zájmu automobilového kolosu velmi dobře vědí. Lze tak usuzovat z reakcí prvních dvou kolemjdoucích, které jsme oslovili v Líních. „Četl jsem o tom. Areál po odchodu vojáků neuvěřitelně zchátral, továrna by přinesla pracovní příležitosti,“ dozvídám se.
Následujícího respondenta tu a tam na letiště zavedou pracovní příležitosti. Továrnu prý ale odmítá z jiného důvodu: je kategorickým odpůrcem elektromobility. Argumenty o vytvoření pracovních příležitostí s možná i vyšší přidanou hodnotou mi tak letecký záchranář odpinkává obratem zpět: „Má žena pracuje jako manažerka logistiky v jedné z plzeňských firem. Víte, co je na její práci nejtěžší? Najít nové pracovníky.“
Z Líní přejíždíme do Červeného Újezdu, odkud vede cesta do jediné otevřené letištní brány. V rozlehlém areálu míjíme desítky opuštěných zchátralých a přírodou postupně pohlcovaných vojenských objektů. Dojíždíme na jižní okraj areálu lemovaný dlouhou řadou topolů. Tam také vede stále funkční 2,5kilometrová ranvej. Právě o ní mluví nejen Kraus z Aviatického klubu jako o zdaleka nejcennějším artiklu chátrajícího území. Případné odstranění přistávací a vzletové dráhy by podle něj bylo nevratné.
„Pokud by se zde stavělo, znamenalo by to pro nás i desítky dalších firem konec. V areálu letiště se vyrábějí okna, štěpka pro Plzeňskou teplárenskou, firma Classical Trainers tu má historická letadla, plzeňská Georeal využívá letiště k leteckému mapování území. U nás se trénují piloti na menších letadlech, manažeři z místních firem odtud létají na obchodní cesty,“ vyjmenovává Kraus příklady těch, kterých by se stavba továrny dotkla.
Není nadšený z představy, že by místo jeho podniku mohla vzniknout továrna v přepočtu za až 122 miliard korun využívající více než čtyři tisíce pracovníků. „Pracovníků z Východu tu v posledních letech značně přibylo. Mám malé děti a v centru Plzně se už dnes necítíte zrovna bezpečně,“ tvrdí Kraus.
Dosavadní praxe však jeho obavy nepotvrzuje. Pětistovka zaměstnanců „Northvoltu jedna“, jednoho z nejvýznamnějších a postupně se rodících projektů na výrobu baterií, je tvořena pracovníky 56 národností. Masivní náborová kampaň láká do Švédska manažery, inženýry, vědce, kvalitáře i pracovníky do výroby z celého světa, upozornil nedávno časopis Český autoprůmysl.
Samotný počet více než čtyř tisíc pracovníků by pro Plzeň a okolní obce navíc byl spíše pozitivní než negativní zprávou. Dříve totiž bylo ve hře vybudování průmyslové zóny, kde by pracovalo až padesát tisíc lidí.
„O projektu developera Panattoni uvažovalo předchozí vedení kraje. To by byla pohroma, čtyři tisíce by byly proti tomu pozitivní,“ říká starosta Dobřan Martin Sobotka. Ten zároveň zastupuje některé z obcí, jichž by se případná výstavba dotkla, jsou to Chotěšov, Líně, Nová Ves a Zbůch.
Ambiciózní plán Panattoni Europe ČR před lety narazil na obavy ze zvýšení dopravy – lokalitou by údajně projíždělo denně šest set kamionů a více než dva tisíce osobních aut. Nepřekročitelnou podmínkou starostů bylo tehdy vybudování dálničního přivaděče z D5, a to platí i dnes v případě gigafactory.
Projíždíme dál letištním areálem. Místní zdůrazňují, ať neopomeneme zmínit, že se Volkswagen pořádně „prohne“, neboť značnou investici si prý vyžádá vysušení mokřin, v nichž leží nejenom zchátralé armádní budovy. Na otázku, jak velkou překážkou by byly mokřiny pro investora s rozpočtem až pět miliard eur, nacházím odpověď rozhodně snadněji než na tu, jak získá potřebné pozemky.
Ty patří ministerstvu obrany, ale i obcím a dalším vlastníkům. „Máme s nimi uzavřené platné nájemní smlouvy,“ ujišťuje jednatel společnosti PlaneStation Petr Kutný. Jeho firma má letiště od roku 2000 na 99 let pronajaté od ministerstva obrany, se kterým vede soudní spor. „Nikdo s námi (o případných změnách kvůli možnému vzniku továrny – pozn. red.) nejednal. Máme nájemní smlouvu, navíc rozvojový plán kraje počítá se zachováním letiště. Nevím, proč by armáda měla dopustit likvidaci letiště, natož v dnešní době,“ uvádí Kutný.
Definitivní verdikt, zda bude Volkswagen stavět u Plzně, anebo na dalších vytipovaných místech v Maďarsku, Polsku či na Slovensku, má padnout během několika měsíců. Přilákání takové investice, jež by pomohla zamýšlenému přechodu českého autoprůmyslu na elektromobily, by ekonomice prospělo, shoduje se většina odborníků se zástupci z oboru. My z Líní odjíždíme se stejným pocitem.
Podívejte se, jak to na letišti Líně vypadá:
