Maturita je předěl. Zkouška dospělosti, abychom si připomněli nedávné 27. výročí smrti autora tohoto termínu, písničkáře Karla Kryla. Teď se z ní stala i politická záležitost.
Koronavirovými restrikcemi trpí žáci i studenti. A maturanti obzvláště. Školy jsou zavřené, takže se samozřejmě nabízí otázka, jak se ke zkoušce dospělosti dokážou připravit – a zda ji také dokážou složit.
Měla by to být především odborná debata. Je to ale natolik lákavé téma, že se nedokážou se svými fundovanými názory udržet ani přední členové vlády.
Pud politické přitažlivosti se nejdříve objevil v týmu premiéra Andreje Babiše. Od šéfa vlády jsme se tedy dozvěděli, že by v úvahu přicházela jistá forma „úředních“ maturit, které by se dávaly podle studijních výsledků.
Trumfnout se to pokusila ministryně financí Alena Schillerová, na jejímž Instagramu k tomu udělali anketu. Na obranu ministryně je třeba říct, že následně sama zdůraznila, že konečné rozhodnutí má být na ministru školství.
Jako vždy to trumfnul premiér Babiš. Pod kotel nevzdělanosti nakládal postupně, ale systematicky. Nejdříve začal obvyklým relativizujícím: „Můžeme na to mít různý názor.“ Pak přišel druhý stupeň: „Maturita je důležitá. Ale proč nevnímáme tu situaci, také jaká je?“
Ale pro dokreslení situace je třeba třetí věta: „Já jsem zaměstnával 35 tisíc lidí, nikdy jsem se na maturitu neptal.“
Samozřejmě maturita sama o sobě z člověka něco lepšího neudělá. Stejně jako bakalářské či magisterské studium, zvláště na nějakých pofiderních vysokých školách.
Rezignace na formální studium, zvláště u lidí v tak citlivém věku, je však prostě špatná. Jakkoli je špatná i epidemická situace. A jako argument nelze vzít ani instagramové ankety paní ministryně financí. Kde to jinak jsme?
Maturita je nepochybně vývojový předěl. A také znalostní práh. Možná formální, ale symbolická věc. Střílení od boku či instagramové ankety ale těžko mohou být cestou, jak se z tohoto maturitního marasmu dostat.
