Hlas soudkyně Šimáčkové bude v Ústavním soudu chybět

soudkyně Kateřina Šimáčková

soudkyně Kateřina Šimáčková Zdroj: Profimedia.cz

U Ústavního soudu končí soudkyně Kateřina Šimáčková, která se přesune do Štrasburku k Evropskému soudu pro lidská práva (ESLP). Odejde tak mimo jiné jedna ze dvou žen v patnáctičlenném sboru, soudkyně známá pro svou vstřícnost ke stěžovatelům, autorka důležitých disentních stanovisek ve sledovaných sporech. A Miloš Zeman dostane „pokus navíc“, když bude ještě do konce svého mandátu rozhodovat o jejím nástupci.

Kateřina Šimáčková svůj úmysl ucházet se o místo u ESLP oznámila loni. Čelila jemné kritice, že nedokončí desetiletý mandát, který začal v roce 2013, což odvracela vysvětlením, že se její mandát bude chýlit ke konci. To se stalo: ve Štrasburku by měla nastoupit 1. listopadu, domácí mandát nedokončí o dva roky.

Když píšeme vstřícnost ke stěžovatelům: Šimáčková má za sebou 205 vyhovujících nálezů, tedy takových rozhodnutí, kdy soud zcela nebo částečně vyhověl stěžovatelům. Pro srovnání – třeba soudci Vladimír Sládeček a Radovan Suchánek, kteří rovněž nastupovali v roce 2013, jich mají oba kolem sedmdesáti. Stručně řečeno, pro vyhovující nález bylo snazší jít do senátu soudkyně Šimáčkové než k jiným.

Jak je důležité „míti Šimáčkovou“, se ukázalo během pandemie koronaviru. Už loni na jaře měl Ústavní soud na stole stížnost na zákaz vycestovat z republiky. Odmítl se jím zabývat z formálních důvodů. Až v listopadu pak předseda soudu Pavel Rychetský v jednom z rozhovorů řekl, že zákaz byl protiústavní. Pozdě a na špatném fóru, ale přece.

„V jednom okamžiku (vláda) zavřela hranice a nikdo nesměl vycestovat z České republiky. Tak to je absolutně protiústavní,“ řekl Rychetský v Interview ČT24. Nás může jen mrzet, že to neřekl, dejme tomu, počátkem května, kdy Ústavní soud o věci rozhodoval a z formalistických důvodů podanou stížnost odmítl. Byla to tehdy právě Kateřina Šimáčková, která jako jediná proti odmítnutí vydala disentní stanovisko.

„Součástí české ústavní identity, plynoucí z historické zkušenosti, jsou dvě ustanovení ústavního pořádku, reagující na uzavřené hranice v době komunistického režimu, jejichž projevem byla i střelba na prchající na hranicích. Na realitu emigrantů, kteří byli zbavování svého občanství, pokud zemi opustili, a na realitu osob, které byly vystaveny riziku zabití při nedovoleném opuštění země, reagují ústavně zakotvená pravidla, že nikdo nesmí být zbaven občanství proti své vůli a že každý, kdo se oprávněně zdržuje na území naší země, má právo ji svobodně opustit,“ připomněla soudkyně ve svém stanovisku. Tento hlas bude v Ústavním soudu chybět.

A pak je tu Miloš Zeman. Ústavní soud už je kompletně „jeho“ – všech patnáct nynějších ústavních soudců jmenoval nebo znovujmenoval právě on, a to včetně předsedy Pavla Rychetského. Tomu desetiletý mandát obnovil v srpnu 2013 a jistě ho při vzpomínce na toto rozhodnutí dnes svrbí ruka. Všichni stávající soudci svým mandátem funkční období prezidenta přesahují. Zeman tak dostane poslední možnost k soudu protlačit svého člověka. Připomeňme, že třeba přede dvěma lety mu Senát odmítl schválit Aleše Gerlocha.

V prezidentově současné kondici nás spolehlivě čeká další kolo hry o vliv, kterou pomalu končící hlava státu s justicí rozehraje.

Podívejte se na nejslavnější bonmoty Miloše Zemana:

Video placeholde
Miloš Zeman a jeho nejslavnější bonmoty • Videohub