Benešová prověří trestání za nouzového stavu | E15.cz

Za drobné krádeže padaly i mnohaleté tresty. Benešová prověří rozsudky z nouzového stavu

Nguyen Thuong Ly

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
1

Ústavní soud vrátil v úterý k opětovnému projednání případ muže, který za krádež žiletek dostal trest 28 měsíců ve vězení. Jemu i tisícům dalších přitížil fakt, že kradl během nouzového stavu, kdy soudy udělovaly několikanásobně přísnější tresty. Po zásahu Nejvyššího soudu letos na jaře lze zvýšené sankce udílet jen v případech souvisejících s probíhající krizí. Ti, kdo byli už pravomocně potrestáni, se mají nyní přihlásit ministryni spravedlnosti Marii Benešové (za ANO), která může pomoci ke zmírnění udělených trestů.

Nejvyšší soud na podnět Benešové v současnosti znovu otevírá některé starší případy, zejména z loňského roku, ve kterých si odpykávají trest lidé, kteří kradli během nouzového stavu. Zatímco běžně je sazba za krádež maximálně dva roky vězení, během nouzového stavu se sazba zvýšila na dva až osm let. Několikaleté tresty za mřížemi tak dostali lidé i za krádež housek či vibrátoru.

„Ministryně spravedlnosti podala ve prospěch obviněných v souvislosti s právní kvalifikací a ukládáním trestů za nouzového stavu 14 stížností pro porušení zákona,“ přiblížil mluvčí rezortu Vladimír Řepka. Nejvyšší soud se už v několika případech rozhodl vyslyšet ministerskou stížnost a případy vrátil na začátek.  Opětovné projednání vedlo k nižším trestům.  

Benešová chce vybídnout další trestané, u kterých si soud podle jejich názoru vyložil zákon přísněji, než měl, aby se na ni obrátili. Před několika dny vydala stanovisko, podle kterého bude plošně posuzovat všechny došlé žádosti o podání ministerské stížnosti k Nejvyššímu soudu.

Přihlásit se mají ti, kteří se domnívají, že byli příliš přísně potrestaní za krádež nesouvisející s bojem proti šíření pandemie, tedy že třeba nekradli ochranné pomůcky či nezneužili výjimečné situace. Vyloučeni jsou také ti, kteří způsobili svou krádeží značnou škodu nebo tak činili v rámci organizovaného zločinu. V případě jiných trestných činů bude ministerstvo žádosti posuzovat individuálně.

„Problém se týká minimálně 466 zlodějů z jarního nouzového stavu odsouzených do konce roku 2020,“ zjistili právníci Jakub Drápal a Libor Doušek z projektu Legal Data Hub ve své studii. „Celkový počet zahrnující i další trestné činy z podzimního a zimního nouzového stavu se pohybuje pravděpodobně mezi 1000 a 1500,“ odhadují. Neúměrně vysoké tresty pro tyto lidi by podle nich mohly stát zatížit až čtvrtmiliardou korun.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video