Česká ekonomika neroste. Po mírné recesi druhé poloviny loňského roku se letošní první pololetí neslo ve znamení stagnace. A třetí čtvrtletí letošního roku znamenalo podle aktualizované makroekonomické prognózy Komerční banky opětovný mírný mezičtvrtletní pokles reálného HDP. Tuzemské hospodářství se tak nemůže vymanit z letargie, dosud marně čeká na nějaký růstový impulz. I když Česká republika patří mezi otevřené a exportně orientované ekonomiky, pes je zakopán v domácí poptávce. Ta je totiž i v evropském kontextu extrémně slabá.
Česko zůstává jedinou zemí EU, která se z pohledu ekonomické výkonnosti stále nenachází nad předpandemickou úrovní. Při pohledu na vývoj jednotlivých výdajových složek hrubého domácího produktu je naprosto zřejmé, že hlavním viníkem zaostávání tuzemské ekonomiky je razantní pokles reálné spotřeby domácností. Ten byl i z evropské perspektivy unikátní.
Ještě v polovině letošního roku byla spotřeba domácností téměř devět procent pod předpandemickou úrovní. Druhé nejhorší v Evropě je Německo, kde ovšem byla úroveň spotřeby pouze o 1,7 procenta pod úrovní z konce roku 2019.
Nepatrně níže byla ještě spotřeba ve Španělsku (minus jedno procento) a Francii (minus 0,6 procenta). Ve všech ostatních unijních zemích jsou reálné spotřební výdaje domácností vyšší.
Razantní omezení spotřebních výdajů na straně českých domácností je důsledkem celé řady faktorů, prim ale mezi nimi drží dramatický propad reálných mezd. Ty se v letošním druhém čtvrtletí nacházely na úrovni druhé poloviny roku 2017. Jedna z nejvyšších měr inflace v Evropě, kterou v posledních již téměř dvou letech v Česku zažíváme, se zároveň podepsala na ztrátě kupní síly domácností.
Nízkopříjmové domácnosti narazily na své rozpočtové omezení, vysokopříjmové zase navyšovaly opatrnostní úspory, respektive přesouvaly prostředky směrem ke spořicím produktům s delší dobou splatnosti či k rizikovějším investičním instrumentům s cílem dosáhnout vyššího výnosu a eliminovat ztráty způsobené inflací.
Zda bude rok 2024 z pohledu reálné ekonomiky úspěšnější a vymaníme se ze spárů hospodářské letargie, to bude záležet na tom, jestli se podaří najít růstový impulz. Je ale nadmíru zřejmé, že bez obnovení reálné spotřeby domácností to nepůjde. A to se nestane, pokud reálné disponibilní důchody domácností neporostou.
Klíčem je tedy na straně jedné srazit inflaci a na straně druhé podpořit obnovení kupní síly zaměstnanců, a to i na úkor nižších zisků firem. Aktuálně vidím růst české ekonomiky pro rok 2024 ve výši 1,6 procenta. Jako poslední země EU se tak nad předpandemickou úroveň dostaneme v polovině příštího roku.
Autor je hlavní ekonom Komerční banky
