Střet mezi „idealisty“, nadšenci z volební kampaně Petra Pavla, a „praktiky“ se zkušenostmi z funkcí a úřadů, který v prezidentské kanceláři probíhal prakticky od prvních Pavlových dnů na Hradě, skončil. Idealisté odešli nebo byli odejiti. Hradní škatulata ale mohou mít mnohem zajímavější důsledky než jen to, že na Hradě už zůstali pouze ti, co spolu umějí mluvit.
Šéfku hradního kabinetu Lindu Jozwiak Kopeckou, vedoucího poradců Tomáše Richtera, hradního právníka Petra Pánka a nakonec i mluvčí a bývalou šéfku prezidentské komunikace Markétu Řehákovou spojovalo několik věcí. Kromě toho, že všichni s Petrem Pavlem strávili několik důležitých měsíců před jeho zvolením do úřadu, jsou to také lidé, kteří bránili tomu, aby se kancelář prezidenta jakkoli spojovala s velkými byznysmeny. Snažili se držet kurz z kampaně, kterou financovali spíše miliardáři z „nižší ligy“ jako Václav Muchna, Martin Vohánka či Jan Barta. Dary od velkých finančních skupin nebyly vítány, protože jejich vznik byl podle členů Pavlova týmu často spojen s „divokou privatizací“ a také prý ovlivňovaly strategické zájmy státu.
„Lidé, kteří s Petrem Pavlem absolvovali kampaň, nezvládli přechod z jednoho typu práce do druhého. Výkon funkce vyžaduje úplně jiné kompetence než příprava kampaně,“ tvrdí jeden z klíčových nových členů prezidentské kanceláře pod podmínkou anonymity. Podle názorů některých praktiků tak byl odchod idealistů nevyhnutelný. Prezident Petr Pavel je sice dlouhou dobu bránil jak na veřejnosti, tak uvnitř kanceláře, a přál si, aby s ním zůstali, ale nakonec proti jejich odchodu nijak zvlášť neprotestoval. Idealisté jsou dezorientovaní a zklamaní, že se za ně prezident v poslední chvíli nepostavil, praktici to ale vysvětlují tak, že se hlava státu nakonec nechala přesvědčit, že jejich odchod je nutný.
Odlišné představy idealistů a praktiků o činnosti prezidentské kanceláře se střetly právě v otázce kontaktů s byznysem. V Česku bylo dosud dobrým zvykem, že se prezident vídal s podnikateli a bral je s sebou i na zahraniční mise. Hradním idealistům se ale vztahy zejména s velkým byznysem příliš nelíbily. To však kontrastuje se životním příběhem i nastavením „přítele po boku“, jak Petr Pavel nazval svého klíčového poradce a bývalého velvyslance ve Washingtonu a Moskvě Petra Koláře, který dnes pracuje pro americkou advokátní a lobbistickou kancelář Squire Patton Boggs.
Já sám se můžu zbláznit a stát se někým, kdo škodí výkonu funkce prezidenta, říká v rozhovoru Kolář
Byl to právě Kolář, který Pavla doslova za ruku přivedl do kampaně, ale pak se stal jakoby neviditelným, aby na sebe zbytečně nepoutal pozornost. Po prezidentově boku se objevil až ve volebním štábu, kde oslavoval jeho vítězství tancem s partnerkou, moderátorkou Světlanou Witowskou. A obratem se stal coby poradce součástí hradního týmu. To Kolář de facto instaloval do funkce kancléřky Janu Vohralíkovou, jakkoli ji oficiálně vybral bývalý studentský vůdce, dnes headhunter Jan Bubeník.
O střetu idealistů a praktiků na Hradě svědčí příběh jedné komplikované schůzky. S prezidentem se chtěla setkat hlava skupiny PPF Renata Kellnerová. Jenže na Hradě to oficiálně nebylo možné, a to především kvůli odporu idealistů. Pavel se tak s Kellnerovou potkal v zákulisí představení na Shakespearovských slavnostech, jejichž generálním partnerem je právě skupina PPF. Pro kontext dodejme, že Petr Kolář v minulosti ve skupině pracoval jako ředitel pro zahraniční vztahy.
Na rozdíl od idealistů nevnímá Petr Kolář prezidentovo propojování s byznysem jako problém. A to ani s tím, s nímž má něco společného. To se ukázalo i během nedávného „turné“ po USA. Kolář doprovázel Pavla při prohlídce amerického závodu zbrojařské firmy Colt, která je i díky Kolářovu angažmá od roku 2021 v českých rukou. Podle poslední výroční zprávy je prezidentův poradce členem firemního „výboru pro compliance a etiku“ – a zároveň zastává post předsedy správní rady Nadace rodiny Holečkových, kteří prostřednictvím skupiny Colt CZ americkou továrnu většinově vlastní.
Kolář je dnes na Hradě mocným mužem, přestože na žádných dveřích v tamních spletitých chodbách nevisí oficiální cedulka s jeho jménem. U důležitých rozhodnutí ale nechybí. „Zúčastňuje se klíčových porad,“ potvrdil zdroj z Hradu. Dění a poměry v prezidentské kanceláři však Kolář podle svých slov nekomentuje. „Protože o nich moc nevím, a hlavně nechci,“ napsal e15. Vlivem na prezidenta a prostřednictvím rázné kancléřky Vohralíkové ale drží v rukou otěže, kterými teď může Hradem posunovat podle potřeby. Zvlášť když už mu nebudou idealisté překážet.
