V uplynulých letech bývalo pravidlem, že výsledková sezona fungovala jako pozitivní katalyzátor, který ospravedlňoval našponované akciové valuace. Během poslední reportovací sezony se však začínají objevovat trhliny. Investoři se zaměřují na situace, kdy firma vygeneruje zisky pod odhady. V takových případech zažívají některé akcie spektakulární propady. Platí, že v prostředí vyšších úroků se podnikům daří obtížněji maskovat problémy.
Přestože se meziroční přírůstky zisků firem z indexu S&P 500 udržely v průměru těsně v kladném pásmu, nelze je označit za povzbudivé. Bez robustních zisků některých technologických gigantů by se S&P 500 potopil do záporného teritoria. Sedmička největších korporací tvoří 28 procent celkové tržní kapitalizace indexu. Jde o míru koncentrace, která do značné míry zkresluje širší trendy.
Na rozdíl od předchozích kvartálů se tentokrát při oznámení výsledků neprojevil všespásný vliv umělé inteligence (AI). Trhy přecenily krátkodobé přínosy této technologie. Cesta k monetizaci bude dlouhá a obsesivní zmiňování AI v konferenčních hovorech s analytiky již není zaručenou cestou, jak poskytnout akciím vzpruhu.
Popsaný postup zvolil Alphabet, který se snažil upozadit horší než očekávané výsledky v cloudové divizi a vyzdvihoval „nedozírný transformativní potenciál AI“. Investoři však na tuto léčku neskočili a slabší cloud vytrestali propadem akcií o více než šest procent. Pokud burziány frustrují vyšší sazby, mají tendenci přikládat menší váhu pochybným růstovým iniciativám, které se na zisku podepíší až ve vzdálené budoucnosti.
Z big tech firem zklamala investory Tesla, která dodala horší objemy produkce navzdory strategii slev a probíhající erozi marží. Ani Apple se neukázal jako imunní vůči komplikovanému makroprostředí. Jeho tržby se meziročně zmenšily o dvě procenta a poprvé od roku 2019 tak předvedly pokles. Jedním z klíčových problémů jsou slabší prodeje v Číně, kde iPhone navzdory pověsti statusového symbolu čelí stále tužší konkurenci domácích výrobců.
Skutečným poraženým aktuální reportovací sezony se stal sektor obnovitelných zdrojů. Ten se během relativně krátké doby proměnil z miláčka investorů v outsidera. Podnikům nepomohly ani likviditní injekce v řádu desítek miliard dolarů v podobě nejrůznějších subvencí a zvýhodněných půjček. Zelené společnosti trápí inflační prostředí, které vyhnalo nahoru provozní náklady. Firmy vykazují značnou náchylnost vůči vyšším úrokům, jelikož jejich expanzi táhly v uplynulých letech emise bondů.
V odvětví převažují dlouhodobé kontrakty a fixní ceny, což znamená, že se nárůst nákladů těžko přenáší do tržeb. Vlády nechtějí smlouvy znovu otevírat – firmy požadují alespoň takové ceny, které by pokryly bobtnající náklady. V oblasti financování se nenabízí snadné řešení. Vzhledem k drahému dluhu je pro zelené společnosti alternativou vydávat nové akcie: to ředí stávající podílníky a standardně tak tlačí hodnotu podílů dolů.
Tento toxický mix způsobuje, že se celým sektorem šíří stres. Příkladem je dánská energetická společnost Ørsted, jejíž kapitalizace se po zveřejnění výsledků smrskla o 25 procent. Aktuální výsledková sezona ukazuje, že investoři v prostředí vyšších sazeb přestávají tolerovat neuspokojivé hospodaření. S méně benevolentními úroky se opět dostává do popředí disciplinární funkce finančního trhu, což ovšem v dlouhodobém horizontu přináší pozitiva.
Dražší peníze znamenají znatelnější tlak na efektivitu. Pokud povede nová úroková realita k bankrotům firem, které držely nad vodou pouze levné peníze, podaří se nastartovat tak dlouho očekávané zlepšení produktivity.
Autor je portfolio manažer společnosti Cyrrus.
