Zatímco české domácnosti čelí náporu na své peněženky v podobě rekordní inflace a stále dražší energie, na kterou se navíc v případě dodávek tepla nevztahuje schválené zastropování, vláda a její členové přicházejí s přinejmenším rozporuplnými návrhy, jak tuto situaci řešit.
Například vládní poslanec Václav Král, který mimo jiné zastává i funkci předsedy představenstva Teplárny České Budějovice, navrhuje v pozměňovacím návrhu k novele energetického zákona zákaz odpojování od soustav centrálního zásobování teplem. To by mohlo zásadně ovlivnit plánovaný přechod k decentralizovaným způsobům vytápění včetně instalace tepelných čerpadel nebo fotovoltaických systémů.
Podobný zásah do práv vlastníků a uživatelů nemovitostí by od člena ODS čekal opravdu málokdo, nicméně Král svůj návrh zdůvodňuje postavením tepláren, které jsou podle něho znevýhodněny státním dotováním cen elektřiny a plynu pro decentralizované zdroje, jakými jsou například tepelná čerpadla nebo kotle na zemní plyn. Jak se tato logika vztahuje na zmíněnou fotovoltaiku, už Král nezmiňuje.
Náhrada drahého plynu za 19 miliard
Pozvednutí obočí vyvolává i další návrh – chystané rozšíření Národního plánu obnovy, které je nyní projednáváno na vládě a které na podnět ministerstva průmyslu a obchodu zahrnuje i podporu horkovodu z Dukovan do Brna. Tento projekt by měl přispět k náhradě drahého zemního plynu, kvůli němuž Teplárny Brno od listopadu zdražují dodávky tepla na dvojnásobek.
Plán na zmíněný horkovod pochází už ze 70. let minulého století a podle jeho zastánců by měl kromě snížení cen tepla umožnit také nezávislost na importu zemního plynu z Ruska. Jeho případná realizace je však problematická hned z několika důvodů.
Jedním z nich je cena, která má ve zmíněném případě dosáhnout 19 miliard. Pro srovnání, v nedaleké Vídni se rozhodli řešit stejnou situaci projektem, který využívá odpadního tepla ze zdejší čistírny odpadních vod. Uváděné náklady dosáhnou v přepočtu zhruba 1,7 miliardy korun, tedy méně než desetiny toho, na kolik má přijít horkovod z Dukovan.
Realizace projektu potrvá pět let a po svém dokončení bude poskytovat teplo pro více než 100 tisíc vídeňských domácností. Naproti tomu horkovod z Dukovan by se měl stavět přibližně deset let, a pokud by byl dokončen, zajistil by zhruba polovinu tepla pro brněnskou soustavu centrálního vytápění. Na tu je napojen přibližně stejný počet odběratelů jako v případě vídeňského projektu. Vzhledem ke stávajícím zkušenostem s realizací podobného horkovodu z Temelína do Českých Budějovic je ovšem otázkou, zda je možné uvedený termín i rozpočet dodržet.
Drahé energie a zastropování cen
Původně měl být tento horkovod v provozu už od roku 2020. Mezitím však nabral tříleté zpoždění a očekávaná cena se zvýšila více než o 100 procent. Předpokládá se, že zhruba polovina nákladů na dukovanský horkovod má být hrazena formou dotace z Modernizačního fondu, který je financován z příjmů z emisních povolenek.
Namísto toho, aby tyto prostředky byly vynaloženy na podporu časově i investičně méně nákladných projektů snižování energetické náročnosti nebo rozvoje čisté komunitní energetiky, upřednostňuje se cesta na technologické úrovni minulého století se značně nejistým výsledkem.
