Jan Jandák: Úroková jízda pokračuje, váhá jen ECB

Budova České národní banky v ulici Na příkopě

Budova České národní banky v ulici Na příkopě Zdroj: E15 Michael Tomeš

Obchodování na finančních trzích dominují v posledních několika týdnech a měsících centrální banky. Ty ve středoevropském regionu v boji s rekordní inflací prudce zvyšují úrokové sazby, americký Fed se k tomu v nejbližší době chystá a finanční trhy reagují. Jen evropská ECB, zatlačená do kouta kvůli problematickým členům na periferii eurozóny, tak trochu přešlapuje na místě a tváří se, že se jí rostoucí cenová hladina netýká.

Reakce na rostoucí sazby na sebe nedala dlouho čekat a projevila se během ledna standardní masivní rotací z technologických titulů do hodnotových společností se silným cash flow a schopností přenášet vyšší vstupní ceny na zákazníka. Jedním ze specifických sektorů, jež výrazně reagují na růst úrokových sazeb, je samozřejmě sektor finanční.

Evropský bankovní sektor (STOXX Europe 600 Banks) vykázal od začátku roku masivní růst o 14,5 procenta oproti poklesu benchmarku STOXX 600 Europe o 3,5 procenta ve srovnatelném období. Finanční sektor je letos zatím nejvýkonnějším sektorem a zřejmě není důvod k výraznější změně trendu. Rostoucí úrokové sazby, zadržené zisky bank z pandemických let, by měly i nadále podporovat solidní ziskovost sektoru.

Dopad vyšších sazeb na hospodaření bank je nejlépe vidět na výsledcích Komerční banky, která reportovala výsledky za čtvrtý kvartál 2021, a to výrazně nad očekáváním trhu. Banka profituje z agresivního stylu české centrální banky, která tento týden zvedla základní sazbu na 4,5 procenta a bude s největší pravděpodobností pokračovat až k pěti procentům. Díky tomu Komerční banka vykázala meziroční růst úrokových výnosů o výrazných 23 procent, čistá úroková marže skokově vzrostla na 2,09 procenta (z 1,68 procenta ve třetím čtvrtletí 2021).

Celková kapitálová přiměřenost banky byla na úrovni 21,3 procenta (bez započítání zisku minulého roku), výrazně nad regulatorním minimem (15,2 procenta). Představenstvo banky se po ukončení restrikcí ze strany ČNB vrací k záměru vyplácet 60–70 procent čistého zisku daného roku. Na dubnovou valnou hromadu navrhuje ke schválení dividendu 43,8 koruny na akcii (4,4 procenta hrubý dividendový výnos; 65 procent zisku za rok 2021). Další kroky k případnému vyplacení zadržených zisků pak banka oznámí ve druhé polovině roku po dokončení pravidelných zátěžových testů ze strany regulátora. Pro zajímavost, 65 procent zisků let 2019 a 2020, na něž se vztahovaly restrikce ČNB, by představovalo přibližně 79 korun na akcii, přičemž KB vyplatila koncem minulého roku 23,86 koruny.