Hypotéky rekordně zdraží, značí odhady. Co udělá šoková terapie ČNB s průměrnou splátkou

Češi vnímají investice do nemovitostí jako pojistku proti inflaci. Ilustrační foto.

Češi vnímají investice do nemovitostí jako pojistku proti inflaci. Ilustrační foto. Zdroj: E15 Michaela Szkanderová

Češi vnímají investice do nemovitostí jako pojistku proti inflaci. Ilustrační foto.
Češi vnímají investice do nemovitostí jako pojistku proti inflaci. Ilustrační foto.
Češi vnímají investice do nemovitostí jako pojistku proti inflaci. Ilustrační foto.
Češi vnímají investice do nemovitostí jako pojistku proti inflaci. Ilustrační foto.
Češi vnímají investice do nemovitostí jako pojistku proti inflaci. Ilustrační foto.
9
Fotogalerie

Éra levných úvěrů končí. Alespoň v Česku, kde centrální banka nedávno opět zvyšovala úrokové sazby. Datový model deníku E15 zachycující očekávanou změnu průměrné splátky hypotéky ukazuje, že výdaje na úvěry na bydlení mohou vzrůst až o tisíce korun měsíčně v porovnání se situací na podzim 2021.

„Přesně po 20 letech se úroková sazba České národní banky vyšplhala nad 4procentní úroveň, sazby však se vší pravděpodobností porostou i nadále. Na zvyšující sazby samozřejmě bude reagovat i většina bankovních produktů. Pro hypotéky i spotřebitelské úvěry to bude znamenat další zdražení a navýšení měsíčních splátek. Úroky u hypotéky, které reagují na situaci na mezibankovním trhu, se mohou dostat nad pět procent,“ uvedl Jiří Feix, předseda představenstva Hypoteční banky a ČSOB Stavební spořitelny.

Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy v dalších měsících letošního roku zdraží hypotéky do pásma pěti až šesti procent. Budou atakovat svůj rekord za celou dobu sledování od roku 2003. Ten průměrná sazba hypoték vykázala v srpnu 2008, kdy činila 5,8 procenta.  

Dlužníci i budoucí žadatelé o úvěr na bydlení ovšem mohou počítat s tím, že rozhodnutí centrálních bankéřů se na úrokové sazbě u hypoték neprojeví okamžitě. Ve druhé polovině letošního roku může navíc začít ČNB zvažovat postupné snížení sazeb, míní Jakub Seidler, hlavní ekonom České bankovní asociace.

Komplikuje centrální banka Čechům cestu k vlastnímu bydlení? Podívejte se, jak hodnotí situaci na hypotečním trhu guvernér ČNB Rusnok:

Video placeholde
• Videohub

Kroky ČNB již dříve kritizovala tehdejší ministryně financí Alena Schillerová. Bankéři prý přehodili výhybku hospodářské politiky Česka na kolej typickou pro rozvojové země.

„Zatímco centrální banky ve vyspělém světě podporují růst a životní úroveň, ta naše zvolila cestu dražších úvěrů pro firmy či zdražení hypoték rodinám o tisíce korun měsíčně,“ uvedla ministryně koncem září na Twitteru. Schopnosti domácností dostát svým finančním závazkům ovšem dosud neovlivnily ani zdražující úvěrym ani boj proti pandemii koronaviru, vyplývá z údajů České bankovní asociace.

Podíl problematických úvěrů, tedy těch po splatnosti, v prosinci opět klesl. U spotřebitelských úvěrů se snížil o 0,1 procentního bodu na 4,67 procenta, u podniků o 0,04 bodu na 3,83 procenta a u hypoték o 0,02 bodu na 0,74 procenta. U těch je tak podíl problematických úvěrů nejnižší za 20 let. 

Hypotéky v pandemii nezakolísaly

„Navzdory poruchám v dodavatelském řetězci, prudkému nárůstu cen energií a dalších vstupů včetně mezd a návratu další vlny covidu-19 se podíl firemních nevýkonných úvěrů v prosinci ještě o čtyři setiny procentního bodu meziměsíčně snížil. To je hluboko pod hladinou 8,2 procenta, na níž byl před deseti lety, na konci roku 2011,“ komentoval čísla hlavní poradce asociace Miroslav Zámečník.

Vývoj nevýkonných úvěrů je podle něj jedním z nejdůležitějších indikátorů zdravotního stavu ekonomiky a je otázkou, kam se vzhledem k souběhu řady nepříznivých faktorů bude posouvat v nadcházejících měsících.

„Jak v případě úvěrů obyvatelstvu, tak u firem jsou však nevýkonné expozice na podstatně nižší úrovni než například po světové finanční krizi na počátku minulého desetiletí,“ dodal Zámečník.

Při aktuální základní úrokové sazbě ČNB 4,5 procenta lze očekávat, že průměrné úročení hypoték v Česku poskočí v porovnání s prosincem 2021 o téměř pět tisíc korun.

Ukazuje to prediktivní model deníku E15, který proložil dosavadní vývoj průměrných sazeb hypoték v závislosti na hodnotách ukazatelů typu jádrové inflace, repo sazeb ČNB či sazeb LIBOR. Model bral v potaz také očekávanou změnu těchto proměnných v příštím roce a odhady analytiků.

KALKULAČKA. Vypočítejte si měsíční splátku i pro jiné než uvedené částky a výši sazeb >>>

Statistiky ukazují, že výše průměrné splátky hypotéky v Česku v delším horizontu roste pomaleji než průměrná mzda. Období inflace by mělo nahrávat dalšímu tlaku na růst výplat.

Část ekonomů ale varuje, že kdo měsíčně splácí takzvaně na krev bez dostatečné finanční rezervy, může mít v případě končící fixace se zdražujícími se úvěry problém. Takové domácnosti by ale podle doporučení centrální banky neměly hypotéku vůbec dostávat.

Zdražují i jiné země

Česko navíc nejspíš nebude jedinou zemí, kde v dohledné době zdraží úvěry. „Garantuji vám, že sazby budou zvyšovat i další země, které nejsou rozvojové,“ uvedl bankéř s dodatkem, že výroky Schillerové jsou naprosto nekompetentní. „Používají se pojmy, které nesedí. Hospodářskou politiku z padesáti, možná až ze šedesáti procent tvoří i ona,“ dodal Rusnok.

S poměrně vysokou inflací se kromě Česka potýkají například také Velká Británie, Spojené státy či Kanada, která již dříve oznámila záměr zvyšovat úrokové sazby. V rámci Evropské unie je zdražování nejcitelnější v její východní části.

Seidler upozornil, že navzdory agresivnějšímu kroku ČNB bude samotný růst úrokových sazeb inflaci brzdit velmi pomalu. „Tento nástroj funguje až s větším zpožděním kolem jednoho roku. V krátkém pohledu však může mít alespoň signalizační efekt v tom smyslu, že bude omezovat růst inflačních očekávání,“ uvedl ekonom.