Tuzemský trh práce zůstává napjatý, což je důležitý předpoklad toho, aby se inflační tlaky, ať už nabídkové, nebo poptávkové povahy, mohly prolévat do koncových cen. Zaměstnanci spolu se střadateli přesto nesou výrazné břímě současné inflační periody. Reálné mzdy ztrácejí kupní sílu nejrychlejším tempem minimálně od roku 2001 a jejich meziroční pokles se dle našeho odhadu v letošním druhém čtvrtletí mohl přiblížit až k deseti procentům.
Z vedení ČNB se ozývá apel na umírněnost ve mzdových vyjednáváních s argumentem, že by mzdová dynamika měla odrážet vývoj produktivity práce. Samotná centrální banka to ale zároveň – trochu paradoxně – neočekává, když předpovídá, že reálné mzdy budou klesat v letošním i v příštím roce, zatímco (reálná) produktivita práce v celoročním vyjádření letos ani příští rok nepoklesne.
Pokud by nakonec došlo k výraznějšímu promítnutí cenového růstu do nominálních mezd, což není v situaci napjatého trhu práce vůbec vyloučeno, je pravděpodobné, že inflační tlaky budou ještě perzistentnější, než ČNB přepokládá. Výrazně pozitivně navíc byla tuzemská centrální banka překvapena spotřebou domácností v letošním druhém čtvrtletí, což v bilanci rizik poslední prognózy částečně kompenzuje opačné překvapení z červencové inflace.
Kromě konzervativního makroekonomického výhledu ke stabilním sazbám navíc ve svém základním scénáři ČNB dospěla i zásadní modelovou změnou v podobě odsunutí horizontu měnové politiky o půl roku. Tím prakticky eliminovala proinflační vliv nových dat. Kdyby k posunu horizontu měnové politiky nedošlo, indikoval by modelový aparát ČNB nutnost dalšího růstu repo sazby až na téměř 11 procent, tedy o bezmála čtyři procentní body výše, než činí její současná úroveň.
Celkově tak stále čekáme, že k růstu domácích sazeb ještě může dojít. Bez dalšího ochlazení domácí ekonomiky bude totiž cesta k inflačnímu cíli ještě hodně dlouhá. Snížení poptávky vlivem vysokých cen energií samo o sobě nemusí stačit. Ani klíčové světové centrální banky navíc ze svého inflačního boje neustupují. Víkendové zasedání z Jackson Hole si trhy vyložily jestřábím směrem, stejně jako nedávná vyjádření představitelů Evropské centrální banky, což způsobilo korekci předchozích poklesů světových tržních sazeb.
A nezaostávají ani regionální centrální banky. Naposledy předevčírem svou klíčovou úrokovou sazbu zvýšila maďarská centrální banka o celý procentní bod na 11,75 procenta, do konce roku by se navíc tamní sazba mohla vyšplhat až na 14,5 procenta. To vše bude na ČNB vytvářet tlak.
Autor je ekonom Komerční banky
