Vláda posílá do Sněmovny nový zákon o výrobcích s ukončenou životností. V něm navrhuje rozšíření povinnosti platit při první registraci či přeregistraci vozidla ekologickou daň. Ta se má nově vztahovat i na automobily plnící emisní normu EURO 3, tedy automobily vyráběné přibližně v letech 2000 až 2005. Novopečení majitelé by tak od roku 2017 měli za takový vůz zaplatit 3000 korun. Za vozy emisní tříd EURO 2 mají platit 5000 korun a automobil s Euro 1 nebo starší bude nového vlastníka stát deset tisíc korun.
„Cílem navrhovaných změn v poplatcích je, aby lidé nenakupovali starší vozidla s vyššími emisemi, vyšší poruchovostí a možností vzniku dopravních nehod,“ vysvětluje mluvčí ministerstva životního prostředí (MŽP) Petra Roubíčková.
„Stav ovzduší se dlouhodobě nelepší a navrhované změny v cenách poplatků za emisní třídy jsou jedním z mnoha kroků, jak tento neuspokojivý stav ovzduší zlepšit,“ dodává. Vedlejším efektem pak má být omlazení vozového parku – průměrné stáří českého vozu přesahuje 14 let. Nic na tom přitom nezměnil ani původní „ekopoplatek“, zavedený v roce 2009.
Zatěžující výroba
Je tedy nejlepší volbou pro životní prostředí nákup nového vozu? Pokud se do celkové uhlíkové stopy vozidla nezapočítávají jen emise vznikající jeho provozem, ale i oxid uhličitý vypuštěný do atmosféry během jeho výroby, zprvu jednoznačná otázka muže mít více odpovědí.
Mike Berners-Lee, autor knihy How Bad Are Bananas? The Carbon Footprint of Nearly Everything, vypočítal na základě analýzy vstupů a výstupů jednotlivých průmyslových odvětví, že při výrobě nového auta vznikne přibližně 720 kilogramů oxidu uhličitého na tisíc liber ceny nového vozu, tedy asi 38 tisíc korun.
Berners-Lee připouští, že jeho výpočet není přesný. Jednotlivé automobilky totiž během výroby používají různě ekologické postupy. Například nový Citröen C1 v základní výbavě za sebou při výjezdu z kolínské automobilky TPCA zanechává asi šest tun CO2, zatímco průměrně vybavený Ford Mondeo zhruba 17 tun oxidu uhličitého. U luxusních vozů pak může jít i o více než dvojnásobné hodnoty.
Záleží na okolnostech
Jak tedy vypadá srovnání nejprodávanějšího nového automobilu na českém trhu, Škody Octavia, s jeho předchůdcem plnícím normu EURO 3. Při základní ceně necelých 348 tisíc korun za model s motorem 1,2 TSI při výrobě podle kalkulace Berners-Leeho vznikne 9,1 tuny oxidu uhličitého. Za předpokladu, že si auto necháte deset let při průměrném ročním nájezdu 15 tisíc kilometrů a emisích CO2 114 gramů na kilometru do ovzduší vypustí dalších 17 tun oxidu uhličitého. Dohromady tedy přes 26 tun.
Srovnatelně výkonná Octavia z let 2000 až 2004 vypustí do ovzduší zhruba 170g/km, Berners-Lee navíc přidává deset gramů CO2na kilometr kvůli většímu opotřebení vozu. Výsledkem je 27 tun CO2 za deset let provozu.
Pokud tedy stojíte před nákupem automobilu, vybíráte mezi těmi nejběžnějšími vozy, necháte si jej alespoň deset let a patříte mezi motoristy s přinejmenším průměrným nájezdem, výběrem nového vozu životnímu prostředí skutečně pomůžete. Chcete si ale automobil nechat kratší dobu anebo jej hodláte využívat méně? Výsledkem může být, že starší automobil je ve vašem případě k ovzduší šetrnější.
