S nervozitou sleduji dosavadní kreativitu týmů připravujících podpůrná opatření. Mé znepokojení kulminovalo o víkendu, kdy padl návrh na plošné pozastavení splátek úvěrů bankám s argumentem, že bankovní sektor je dostatečně silný.
Ano, banky v Česku jsou podle nedávného stresového testování dostatečně kapitálově vybavené i na hlubší recesi. To však neznamená, že je zapotřebí klíčové součásti hospodářského stroje způsobit mechanický šok přesahující rámec i hlubokého propadu a ohrozit tak funkčnost infrastrukturně důležitého sektoru.
Podle mého názoru pokusy o plošné pozastavení splátek úvěrů bankám dokumentují fatální nepochopení příčin nastávající hospodářské krize. Motor ekonomiky teď škytá před zastavením ne kvůli vadným součástkám, ale pro nedostatek benzinu. Palivem ekonomiky jsou peníze, které lidé vydělají a utratí za zboží a služby. Tržby obchodníků umožňují poplatit zaměstnance a nájmy. Nájmy si majitelé nemovitostí až na výjimky neponechávají pro sebe, ale musejí z nich vedle údržby budovy, pojistek atd. poplatit splátky úvěrů bankám.
Škytá-li motor pro nedostatek benzinu, lze jej opravit zablokováním hřídele? Velmi zjednodušené počty: Banka poskytla 100 miliard úvěrů se splatností pět let a úrokem čtyři procenta. Roční splátky úvěrů činí jednu pětinu ze 100 miliard, tj. 20 miliard plus 4procentní úrok, tj. další čtyři miliardy. Banka tedy očekává, že v průběhu jednoho roku inkasuje splátky ve výši 24 miliard korun a, opět velmi zjednodušeně, jednu dvanáctinu ze 24 miliard, tj. dvě miliardy měsíčně. Podle očekávaného příchozího toku dvou miliard měsíčně si banka v jednotlivých termínech splatností splátek nastavuje, kolik kdy potřebuje svého kapitálu, a hlavně depozit od vkladatelů.
Jestliže bance nedojdou splátky úvěrů včas, potřebuje tuto díru v očekávaném financování vykrýt. Nemůže přece vkladatelům říci, že jim nevyplatí jejich splatné úspory, protože jí vláda zakázala inkasovat splátky úvěrů. Banka si musí zajistit jiný zdroj financování. Odprodá tedy většinou státní dluhopisy (a když to udělají všechny banky najednou, jejich cena klesne) nebo si proti zástavě státních dluhopisů půjčí od ČNB. Zásob státních dluhopisů a dalších kvalitních cenných papírů však banky nemají neomezeně. Na rozdíl od eurozóny, kde banky mohou získat likviditu od ECB zastavením dalších aktiv včetně úvěrů, české banky takovou možnost nemají. Pokud by se administrativním krokem pozastavilo splácení úvěrů, nejpravděpodobnějším scénářem je credit crunch - banky nebudou poskytovat další úvěry, protože nebudou mít z čeho! Bez dalších úvěrů podnikům a domácnostem se škytající ekonomika zastaví definitivně.
Lze očekávat, že hospodářství v době (po)virové již nebude takové, jaké jsme ho znali. Zcela jistě se urychlí některé trendy jako např. nástup e-commerce na úkor kamenných obchodů, některé sektory čekají masivní kapitálové výdaje (spojené např. s úpravami nebo i změnou způsobu užívání budov). To však neznamená, že při nedostatku peněz na začátku řetězce je nyní nutné brutálně zasahovat do kritických součástek motoru ekonomiky a diktovat, zda někdo má či nemá platit nájem nebo splátky úvěrů.
Některé banky začaly klientům nabízet možnost odkladu splátek. To je úplně v pořádku a vědí dobře, proč to dělají. Podat pomocnou ruku oslabenému klientovi se nezapomíná a vyplatí se oběma. Základním principem účinné záchrany při hromadné havárii však je, že záchranáři zůstanou naživu a schopní pomáhat dalším.
