Komentář Dušana Šrámka: Boj proti terorismu jako záminka zásahu do občanských práv

poslanecká sněmovna

poslanecká sněmovna

Poslanecká sněmovna
Poslanecká sněmovna
Poslanecká sněmovna
Policie ČR, ilustrační foto
Policie ČR, ilustrační foto
6
Fotogalerie

Vláda přichází do poslanecké sněmovny s novelou zákona o Policii České republiky, která by v případě přijetí znamenala brutální zásah do občanských práv. Návrh zákona nově upravuje ustanovení týkající se shromažďování citlivých osobních údajů, a to o rasovém původu, náboženském nebo politickém přesvědčení, o příslušnosti k zákonem nezakázanému sdružení nebo sexuálním chování.

Podle dosavadní právní úpravy je možné takové údaje shromažďovat pouze tehdy, došlo-li ke spáchání konkrétního trestního činu. To má svou logiku, protože soudy hodnotí i osobnost pachatele, a podle okolností posuzují případnou vinu, výši trestu. Podle návrhu by ale policie byla oprávněna shromažďovat dané citlivé osobní údaje i při poskytování ochrany osob nebo při předcházení a odhalování konkrétních hrozeb v oblasti terorismu, ne pouze tehdy, je-li to nezbytné pro účely šetření konkrétního trestného činu nebo přestupku.

Návrh umožňuje policii i použití informací získaných zpravodajskými službami za určitých podmínek jako důkazů použitelných v trestním řízení. I když by o použitelnosti důkazů v rámci trestního řízení musel rozhodnout soud, je zde mimo jiné i problém v tom, že pro povolování odposlechů či sledování platí u tajných služeb a pro policii jiné formy schvalování.

Oba návrhy stírají rozdíl mezi zpravodajskou službou a policií. Striktní oddělení působnosti obou součástí represivního aparátu je jednou ze základních podmínek fungování právního státu. Zatímco v působnosti zpravodajské služby je národní bezpečnost, v působnosti policie je veřejný pořádek. Zatímco zpravodajská služba shromažďuje informace preventivně, a ty případně předá policii, kriminální policie má pátrat po pachatelích trestné činnosti. Spojování obou úloh je klasickým výrazem fungování totalitního státu, přesně na tom bylo založeno i fungování bývalé Státní bezpečnosti. Oddělení obou pravomocí do zcela na sobě nezávislých bezpečnostních složek bylo jednou z prvních věcí, které byly po listopadu 1989 v této oblasti vykonány. Je proto nebezpečné obě oblasti opět směšovat dohromady a svěřovat policii preventivní ochranu před terorismem. Nikde navíc není záruka, že omezení terorismem nebude policie zneužívat ke sbírání informací i v jiných druzích trestné činnosti.

Proti návrhu se vyslovila Česká advokátní komora, jejíž předseda Vladimír Jirousek poslal poslancům dopis, kde před dopady návrhu varuje. Odmítavě se k návrhu postavil i Úřad na ochranu osobních údajů. Je signifikantní, že Ministerstvo vnitra mu ani neposlalo návrh k připomínkování, a tak se o něm ÚOOÚ dozvěděl až po upozornění advokátní komory. Jeho předsedkyně Ivana Janů označila celý vládní návrh novely za krajně problematický, a obě zmiňované změny za extrémní a neodůvodněný zásah do soukromí. Bude teď na poslancích, zda obavy Advokátní komory a ochránců osobních údajů vyslyší.