Komentář Dušana Šrámka: Mimořádná opatření prodlužují právní nejistotu

Městský soud v Praze ve Spálené ulici

Městský soud v Praze ve Spálené ulici Zdroj: E15 Michael Tomeš

Městský soud v Praze ve Spálené ulici
Městský soud v Praze ve Spálené ulici
Městský soud v Praze ve Spálené ulici
Městský soud v Praze ve Spálené ulici
Městský soud v Praze ve Spálené ulici
7
Fotogalerie

Vládou vyhlášená mimořádná opatření s sebou přinášejí negativní dopady, o kterých se zatím příliš nemluví. A tím je odročování soudních jednání. Už před tím byla česká justice obviňována z toho, že případy se táhnou roky, aniž by bylo dosaženo konečného verdiktu. Časovou disproporci proticovidová opatření ještě dále prohloubila.

Deník E15.cz již dříve upozornil na více jak deset let se táhnoucí případ rozsáhlých daňových podvodů, v nichž figuruje celkem dvacet osob. V kauze byl rovněž odsouzen i jeden z jednatelů a finanční ředitel společnosti České teplo Petr Turek. Jako organizátor, kdy uplatnit stovky fiktivních faktur za práce, které nebyly nikdy odvedeny, dostal již před šesti lety u Městského soudu v Praze sedm a půl roku ve věznici s dozorem. Zároveň mu byl uložen trest zákazu činnosti funkce jednatele obchodní společnosti v délce sedmi let.

Jenže pražský Vrchní soud celou věc vrátil zpátky na Městský soud, kde už bylo sice zahájeno hlavní líčení, neustále se však kvůli vládním opatřením prodlužuje. 0d počátku epidemie již bylo zrušeno pět nařízených líčení. Dosavadnímu jednateli tak z trestněprávního hlediska tak nic nebrání v tom, aby dále setrvával ve své funkci, což poškozuje dobré jméno firmy.

Nejde ale o jednotlivé případy. Podle prezidentky Unie rodinných advokátů a bývalé ministryně spravedlnosti Daniely Kovářové, která provozuje koronoporadnu pod záštitou České advokátní komory se v dotazech projevuje čím dál více nejistota ohledně soudních řízení.

„Některé soudy probíhají, jiné jsou však z obavy před nákazou odročovány. Klienti tak nevědí, zda jejich věc bude v dohledné době rozhodnuta, a ztrácí víru ve stát i v obrat k lepšímu.“  Nejde ale jenom o řízení, kde je i nakonec i několik desítek účastníků. Soudy například ruší i opatrovnické věci, kde je minimum osob, či například předběžné projednání obžaloby, kde například Městský soud trvá na veřejném projednání, ačkoli mu zákon umožňuje pojednání neveřejné.

Zcela opačnou zkušenost než je uvedený případ daňových podvodů, má například advokát Petr Toman. „V malé zasedačce se uskutečnilo jednání s osmnácti obžalovanými, aniž by soudce nějaká zdravotní rizika vůbec zajímala.“

I nejednotnost v postupu soudů přispívá k pochybnostem o justici a k nedůvěře v právní stát. Občané se logicky ptají, proč mohlo jedno jednání proběhnout, a druhé, jak přes kopírák, nikoli. Lze ale nějak postup soudů sjednotit tak, aby byly na jedné straně chráněny zúčastněné osoby, a na druhé straně byl uspokojen zájem na co nejrychlejším projednání sporu?

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová konkretizovala 9. září opatření platná pro samotné Ministerstvo, a rozeslala je jednotlivým krajským soudům jako doporučující. Některé soudy je akceptovaly, jiné nikoli. Praxe se ale liší i na jednotlivých soudech.  

„Největším českým problémem je nepřehlednost vládních opatření. Kdybych měla pravomoc, zjednodušila bych je, osekala o vše zbytečné, vyloučila výjimky a neměnila bych je. Pro soudní jednání bych zjednodušila procesní předpisy a rozšířila telekonference přes všechny elektronické kanály,“ vidí řešení Kovářová.