Omezení v exekučních a insolvenčních řízeních se zřejmě protáhne do příštího roku. Vládní návrh novely tzv. Lex Covid justice schválila Poslanecká sněmovna. Senát na konci října vrátil předlohu s jedním pozměňovacím návrhem, lze tedy předpokládat, že hlavní parametry zůstanou zachovány.
Cílem Lex Covid II je podle Ministerstva spravedlnosti zmírnění dopadů koronaviru na doposud stabilní podnikatele. „Omezení, která vláda zavedla, bezpochyby mají výrazný dopad na podnikatelskou činnost. Řadě podnikatelů se propadly příjmy, došlo k omezení nebo i k uzavření provozoven. Mnoho těchto negativních efektů se daří kompenzovat programy veřejné podpory, přesto jsem ráda, že přicházíme s dalšími řešeními z oblasti insolvenčního práva, která mohou pomoci," řekla k návrhu novely ministryně spravedlnosti Marie Benešová.
Ochranu má novela poskytnout i domácnostem. Do konce ledna dojde k zastavení výkonů rozhodnutí prodejem movitých věcí i prodejem nemovitostí, v nichž mají dlužníci svůj trvalý pobyt. Podle zástupců exekutorů a věřitelů však nejsou plošná opatření vhodným řešením.
„Schválené moratorium bude mít velmi negativní dopady na vymahatelnost práva a poškodí řadu věřitelů. Omezení mobiliárních exekucí v principu nemůže sloužit jako ochranný nástroj před ekonomickými dopady pandemie. Finanční situace domácností se odvíjí především od výše jejich příjmů a úspor, kterých se nijak nedotýká,“ komentuje schválený zákaz mobiliárních exekucí uskupení Exekutoři proti teritorialitě. „Mobiliární exekuce postihuje věcný majetek dlužníka, z něhož je vyloučeno veškeré vybavení domácnosti nutné k plnění základních životních potřeb. Mezi nejčastěji zabavované věci patří LED televize, domácí kina, herní konzole, tablety, chytré hodinky či drahé sportovní náčiní, které si dlužníci mnohdy za desítky tisíc korun pořizují i po zahájení exekuce,“ říká exekutor Lukáš Jícha.
Podle prezidenta České asociace věřitelů Pavla Staňka se v důsledku takovýchto plošných opatření mohou dostat do obtíží menší věřitelé. „Pro mnohé malé věřitele, jako jsou drobní podnikatelé a živnostníci, občané, kterým například zaměstnavatel dluží výplatu nebo bytová družstva a SVJ, která vymáhají po neplatičích poplatky za služby spojené s bydlením, může jít o existenční otázku,“ říká Staněk, který si myslí, že případné úlevy by měl stát ponechat na dohodě mezi věřiteli a dlužníky.
Insolvenční návrhy a mimořádné moratorium
Za normálních okolností by byl podnikatel povinen podat sám na sebe insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozví o svém úpadku. Lex Covid tuto povinnost odložil do konce letošního roku. Navrhovaná novelizace pak prodlužuje odklad až do 30. června 2021.
Na druhou stranu nedošlo k obnovení insolvenčních prázdnin – věřitelé tedy mohou věřitelské insolvenční návrhy od 1. září podávat bez omezení. Dlužníkům se však prodlužuje možnost požádat o mimořádné moratorium, a to až do 30. června 2021. V rámci mimořádného moratoria může soud na žádost dlužníků, kteří jsou podnikateli, těmto dlužníkům poskytnout ochranu před věřiteli.
Pokud by dlužník podal návrh na mimořádné moratorium před koncem srpna letošního roku (tedy ještě za účinnosti původního znění Lex Covid justice), nebylo by k jeho prodloužení třeba souhlasu věřitelů, čímž by došlo ke zvýhodnění jedné skupiny dlužníků. Právě tento bod požaduje Senát v pozměňovacím návrhu vypustit.
Mimořádné moratorium bude umožněno těm dlužníkům podnikatelům, kteří se v úpadku nenacházeli v okamžiku vyhlášení druhého nouzového stavu k datu 5. října 2020. Ochranu tedy nedostanou ti, kteří se do úpadku dostali již předtím, byť vlivem epidemie koronaviru.
