Začátek roku je dobrou příležitostí podívat se do budoucna a zamyslet se nad možnými směry vývoje. Smyslem není vymýšlet extrémní, málo pravděpodobné či senzacechtivé scénáře, ale v duchu si narýsovat pár realistických variant vývoje ekonomických událostí tohoto roku.
První scénář, ten základní, předpokládá, že ekonomický růst brzy vyvrcholí a po něm přijde zpomalení. Můžeme si to připodobnit k party, která se již pořádně rozjela a na baru začínají docházet nápoje.
Letos si finanční trh připomene smutné desáté výročí pádu Lehman Brothers. Oživení ekonomiky USA vstupuje už do devátého ročníku. To vyvolává otázky, jak ještě dlouho si tohoto oživení budeme užívat. Velké světové organizace jako je MMF, Světová banka nebo OECD prognózují světové ekonomice další růst. Nicméně oživení v některých (evropských) státech je ještě křehké. Evropské ekonomiky už sice rostou (včetně Řecka), ale nových pracovních míst v některých zemích přibývá pomalu.
Navíc ani v USA, kde míra nezaměstnanosti má šanci letos poklesnout na nejnižší úroveň od 60. let minulého století, růst mezd alespoň prozatím nijak výrazně nezrychluje. Čerstvě schválená daňová reforma v USA má potenciál podpořit investice a spotřebu domácností v dalším růstu. USA jsou už na dosah svého cyklického vrcholu a v roce 2019 jejich růst viditelně zpomalí. Čína, na kterou připadne už téměř třetina růstu světové ekonomiky, dál udrží pevně v rukou kormidlo, které naviguje ekonomiku k hladkému přistání.
| Přinášíme první ze tří scénářů ekonomického vývoje dle konstrukce ekonomů z Raiffeisenbank. Druhý scénář, který přineseme příští týden, věří v zesílení ekonomického boomu, přehřívání ekonomik a vzedmutí inflační vlny. Třetí scénář varuje před ochlazením ekonomik a prodloužením éry levných peněz. |
Navzdory příznivým ekonomickým podmínkám nečekáme žádné inflační „dobrodružství“. Inflace může naopak počátkem roku zpomalit. Ve prospěch nízké inflace hovoří i očekávaný vývoj cen ropy (pokles v první polovině roku po ukončení topné sezóny). V její ceně se na jedné straně bude promítat rostoucí poptávka, ale na druhé i rostoucí nabídka ze strany amerických těžařů z ropných břidlic.
To vše se projeví v chování centrálních bank. Bilance Fedu se bude pozvolna snižovat, zatímco ECB přestane nafukovat svou bilanci nejspíš až v září 2018. Předpokládáme, že personální obměna ve vedení americké centrální banky nezmění nastíněnou trajektorii postupného růstu úrokových sazeb, ale vyjadřování regionálních ředitelů mohou být méně „holubičí“ než doposud.Poprvé po čtyřech letech Spojené státy, země eurozóny a Japonsko vydají více státních dluhopisů, než jich bude splatných a než jich skoupí centrální banky. Ve výsledku se otevírá prostor pro růst výnosů státních dluhopisů. Financování dluhu, a to i toho státního, začne zdražovat. Více než americkému dolaru budou trhy letos nadržovat euru kvůli očekávané změně v politice ECB.
Česko předběhlo většinu Evropy a podobně jako Německo se nachází na vrcholu hospodářského cyklu. Poskočila i naše ekonomická úroveň, a to z 88 na zhruba 90 procent průměru EU. Růst české ekonomiky ale už naráží na kapacitu ekonomiky, především na trhu práce, a současné tempo růstu se jen obtížně udrží. Přechod od extenzivního k intenzivnímu růstu ekonomiky, který je založen na růstu produktivity, nebude snadný. Zatímco mzdy porostou v průměru nejvyšším tempem za posledních deset let, růst produktivity práce takového tempa nedosáhne.
Inflace se po krátké epizodě mírného zpomalení opět vydá v polovině roku směrem k hornímu pásmu inflačního cíle ČNB (tři procenta). Vyšší než dvouprocentní inflace bude centrální bance velet zvyšovat základní úrokovou sazbu. Na příznivý vývoj ekonomiky a úrokových sazeb bude reagovat samozřejmě i česká měna. Podle našeho názoru, česká koruna v průběhu první poloviny roku výrazněji posílí, a to přes hladinu 25 korun za euro až ke 24,80. Ve druhé polovině roku, jak se bude blížit konec kvantitativního uvolňování ECB, koruna část svých předchozích zisků ztratí. Domácí politický vývoj (volba prezidenta, senátní a komunální volby) bude stát spíše stranou pozornosti trhů.
Autorka je hlavní ekonomkou Raiffeisenbank
