Schváleno. Státní rozpočet na rok 2020, nejdůležitější zákon roku, může putovat ze sněmovny k podpisu prezidentovi. Je rozpočet opravdu „dobrý, proinvestiční, pro lidi a pumpuje peníze do ekonomiky“, jak o něm hovoří premiér Andrej Babiš? Stručná odpověď: Ne, není dobrý, a ne, není proinvestiční. Ano, je „pro lidi“ (populistický), a ano, pumpuje peníze do ekonomiky.
Dobrý rozpočet? To může znamenat pro každého něco jiného. Pro mě jako ekonomku je rozpočet dobrý, když je postaven na dostatečně konzervativních odhadech příjmů, které se nezačnou hroutit při prvním klopýtnutí ekonomiky.
Když se nespoléhá na daňové příjmy v objemu téměř dvaceti miliard korun, které ještě neprošly legislativním procesem a jejichž výsledný příspěvek do rozpočtu může být na hony vzdálen schváleným příjmům.
Když nebrzdí klesající ekonomiku ani nepumpuje peníze do ekonomiky, která stále solidně roste. Když nezhoršuje podnikatelské prostředí neustálými změnami legislativy.
Když je vzorem platební morálky a nespoléhá se na prodloužení lhůty pro vrácení odpočtu DPH na 45 dnů. Když si je vědom problémů ekonomiky a jejich řešení je viditelnou prioritou rozpočtových výdajů.
Za všechny problémy jmenujme dlouhodobě neudržitelný důchodový systém, zastaralý systém vzdělávání a podfinancované zdravotnictví či sociální služby. Nic z toho výdajovou prioritou není. Penze rostou, ale neřeší se, jestli na ně stát bude mít i za 40 let. Zvyšují se platy učitelů, ale neřeší se, co, jak a v jakých podmínkách se učí.
Proinvestiční rozpočet? V příštím roce na investice z národních zdrojů věnujeme 88 miliard, zhruba o desetinu více než letos. Meziroční nárůst nevypadá zle, ale mezi ostatními výdaji se investice nesměle krčí v rohu.
Podinvestovanost je přitom znát nejen na silnicích a na železnici, ale stále bolestněji i na bytovém fondu a státní správě.
Rozpočet pro investice obecně vyčleňuje jen devět procent všech výdajů státní kasy. Před devíti lety v době ekonomické recese to bylo 11 procent. Zato jen kapitola ministerstva práce a sociálních věcí naroste téměř o čtvrtinu a spolyká skoro polovinu rozpočtu.
Rozpočet pro lidi, který pumpuje peníze do ekonomiky? Ano, vláda vyšla vstříc mnoha požadavkům na přilepšení. Při rozdávání nebrala ohled na dlouhodobější priority, ba ani na kapacitu rozpočtu.
Sliby předcházely rozvaze, na co rozpočet má a co už je mimo jeho možnosti. Kde na to vzít, se řešilo, až když se peněž v rozpočtu nedostávalo.
Do ekonomiky se napumpovalo všechno včetně rezerv. A příští rok nám stát ukáže, jak umí hospodařit bez rezerv a s rozpočtem našponovaným k prasknutí.
Autorka je hlavní ekonomka Raiffeisenbank
