Komentář Jana Palaščáka: Jak podporovat obnovitelné zdroje
Solární horečka roku 2010 je noční můrou pro všechny normální smrtelníky. Dokonce i pro developery solárních projektů z let 2007 až 2009 z řad outsiderů – a tedy i pro mne. V roce 2010 slunce rychle zapadalo, zabarvilo se do oranžova a o připojení či nepřipojení elektráren rozhodovaly věci mezi nebem a zemí.
Některým lidem s razítky se před očima vyjevovala budoucnost již postavené funkční elektrárny, kterou běžní smrtelníci ještě viděli jako nedokončenou. Jako se v Číhošti pohyboval kříž nad oltářem, tak se zázračně do pohybu dávaly elektrony v nezapojených panelech ležících v přístavu v Hamburku. To vše se dělo pod nadvládou skrytého boha slunce, který se ukryl za déšť kritiky fotovoltaik.
Rok 2010 nikdo opakovat nechce. Teprve v dnešních dnech fotovoltaika přestává znít jako sprosté slovo. A uznejte, že v principu je to stejně okouzlující technologie jako jaderná elektrárna. Méně výkonná, zato dostupnější.
Restart obnovitelných zdrojů v Česku ohlašuje Ministerstvo průmyslu a obchodu společně se zástupci sektoru obnovitelných zdrojů. Shodně jej chtějí postavit na soutěži o podporu v aukcích. Režim s co nejnižší garantovanou cenou pro výrobce elektřiny, v němž se podpora snižuje nepřímo úměrně ceně na spotovém trhu (může být i záporná), je nejefektivnější. V aukcích lze regulovat objemy projektů, maximální ceny i další parametry.
Při přípravě nového systému podpory se ale opomíjí optimalizace systému stávajícího. Zhruba 1500 megawattů fovotoltaických elektráren je stále v režimu „povinného výkupu“. Takzvaní „povinně vykupující obchodníci“ za náklady spojené s odchylkou výroby obnovitelných zdrojů dostávají od státu zajímavý poplatek kolem deseti eur za megawatthodinu. Podle platného zákona má MPO již několik let vybírat povinně vykupující obchodníky formou výběrového řízení.
Leč úspora 150 až 200 milionů korun pouhým administrativním opatřením se dosavadním ministrům asi nezdála zajímavá. A tento byznys několik let ponechávali dodavatelům poslední instance, tedy třem obchodním sestrám tří velkých distributorů elektřiny. Proto máme dnes pokřivený trh s několika terawatthodinami elektřiny z OZE, na kterém soutěží plně tržní firmy, a pak společnosti, které se jako Próteus proměňují z tržního hráče na příjemce státem vyplácené podpory a zpět.
Zatím tento problém nikoho příliš nepálil, teď se ale chystá soutěž o podporu nových větrných i jiných elektráren, ve které bude rozhodovat každé euro za megawatthodinu. A do této soutěže se zajisté budou moci hlásit také společnosti, které mají na trhu zajímavou výhodu díky obchodu s elektřinou v povinném výkupu. Současně se zavedením aukcí na podporu nových zdrojů je tedy pro zajištění rovné soutěže nezbytné provést tendr na výkup elektřiny v režimu povinného výkupu. Na hodinové bázi v novém systému podpory budou časté situace, kdy podpora OZE bude nulová. Časté jsou ale i případy, kdy je nulová či záporná naopak cena silové elektřiny.
Autor je předsedou představenstva společnosti Amper Holding