Komentář Jany Havligerové: Brexit není apokalypsa

Britská premiérka Theresa May připojuje svůj podpis. Teď je brexit oficiální.

Britská premiérka Theresa May připojuje svůj podpis. Teď je brexit oficiální. Zdroj: Foto: Reuters, archiv

Britští euroskeptičtí poslanci bouchali šampus kvůli Brexitu
Britský velvyslanec při EU Tim Borrow předává předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi dopis od britské premiérky Theresy Mayové. Británie tak oficiálně zahájila Brexit - do dvou let už nebude součástí Evropské unie.
Bristská premiérka Theresa Mayová oznamuje sněmovně, že oficiálně zahájila brexit. Její země má být do dvou let mimo Evropskou unii
Bristská premiérka Theresa Mayová oznamuje sněmovně, že oficiálně zahájila brexit. Její země má být do dvou let mimo Evropskou unii
Velká Británie právě spustila Brexit. Předseda Evropské rady Donald Tusk drží oficiální dopis od britské premiérky, který oznamuje začátek procesu, na jehož konci bude odchod Británie z EU, 29. 3. 2017, Brusel
6
Fotogalerie

Britský dopis se žádostí o vystoupení z Evropské unie už je v Bruselu. Je to dlouho očekávaná událost, která fakticky nic nemění, a v dohledné době ani měnit nebude. Britové formálním aktem ovšem učinili krok do neznáma a strhli do něj i sedmadvacet svých partnerů. Apokalypsa to ale nebude. Velká Británie v podstatě oficiálně potvrdila krizi EU a partnerům řekla, poraďte si sami, my, Britové jdeme od válu.

Jestli si evropská sedmadvacítka s brexitem poradí a v jakém stavu ho přežije, se momentálně dá jen těžko odhadnout. Zvlášť když jsou zatím nejvíc slyšet negativní až téměř výhrůžné reakce. Shrnout se dají pod prohlášení předsedy Evropské komise Jeana-Claudea Junckera, že Británie musí zaplatit svůj účet.

Zabývat se prioritně tím, že Británie by měla do společného evropského rozpočtu zaplatit ještě zhruba přes 1,5 bilionu korun – sumu spočítali experti komise –, je poněkud scestné. Daleko větší starost by evropští politici měli mít například o to, jestli Britové dál budou plnit bezpečnostní a obrannou roli a Spojené státy je v tomto smyslu budou i nadále vnímat jako reprezentanty celé Evropy.

Řešení brexitu za jednu z priorit označuje i visegrádská čtyřka. Jak plyne z varšavské schůzky předsedů vlád Česka, Maďarska, Polska a Slovenska, za nejdůležitější problém považují budoucí právní postavení jejich občanů v Británii. Visegrádští premiéři také odmítli snahu spojovat migrantské kvóty s čerpáním peněz z evropských fondů.
Trochu hubený výsledek rokování. Ale není divu.

V Maďarsku a Polsku jsou národně a populisticky orientované vlády, polské reprezentaci, která se snaží být ve visegrádské skupině velmi aktivní, v Bruselu už vůbec nerozumějí. Na V4 by tak Česko při formulování společných postojů pro vyjednávání o brexitu sázet nemělo.

Současná vládní garnitura si to možná nechce uvědomit anebo neuvědomuje. Budoucímu kabinetu by to jasné být mělo, stejně jako fakt, že si nevystačí s jalovými deklaracemi typu únorového usnesení parlamentních stran „Česko bude s Británií usilovat o co nejužší spolupráci ve všech oblastech“.


Vše o brexitu čtěte zde >>>


Česko jako solitér neobstojí a Evropská unie je dobrý projekt. Především z toho by měli tuzemští politici vycházet a také to srozumitelně vysvětlovat lidem. Na to zapomněli, mnohem líp jim jde brnkání na protiunijní strunu, kdykoliv se jim to hodí do krámu.

Odchod Británie z Evropské unie by je měl vytrhnout z letargie a pouhého počítání peněz, které do Prahy dorazí z Bruselu.

Měnit přesvědčení českých občanů, že unie je nám k ničemu, je stejně důležité jako třeba udržet volný přístup na britský trh. V Evropské unii je co měnit k lepšímu, odchod Velké Británie je k tomu silným impulzem.

Nemělo by ale být pochyb o tom, že Česku bude lépe uvnitř unijního spolku než mimo něj. A pokud uvnitř, tak raději ve spolku s jeho jádrem než s těmi, kteří se ocitnou na jeho periferii.

Měnit přesvědčení českých občanů, že unie je nám k ničemu, je stejně důležité jako třeba udržet volný přístup na britský trh.