Jeden balonek štěstí, který předseda hnutí ANO poslal voličům, splasknul. Andrej Babiš už ale nafukuje další.
Z možného patnáctiprocentního zdanění výplat zbyl náhodný blábol, zaměstnanci se s vidinou tučných peněženek mohou rozloučit. Těšit se na víc peněz pro změnu mohou penzisté. Důchody se napřesrok automaticky zvýší v průměru o 840 korun měsíčně. Průměrná penze se tak dostane přes hranici patnáct tisíc korun, na úroveň, kterou vláda důchodcům slíbila.
Ještě v květnu ministerstvo financí sebevědomě tvrdilo, že to bohatě stačí. Jenže to by ANO a ČSSD nesměly soutěžit o stejnou voličskou skupinu. Jejíž hlasy se navíc snaží získat i komunisté. Hřiště pro důchodové dostihy jako stvořené. Závod odstartoval šéf anoistů úvahou, že zvýšení by se dalo zaokrouhlit na rovných devět stovek, případně tisícovku. Socialisté zbystřili a začali přihazovat.
Předseda ČSSD Hamáček vytasil variantu až čtyři stovky navíc anebo jednorázový přídavek ve výši pěti tisíc korun. Předseda ANO Babiš se samozřejmě nedal, přihodil by ke každému důchodu dokonce pět set korun měsíčně. Což by ročně vydalo šest tisíc. Komunisté zatím přihlížejí, ono z toho duelu něco nad zákonnou valorizaci určitě něco kápne.
Sledovat souboj vládních koaličních partnerů o to, kdo je větší grand, je skoro k smíchu. Bylo by, kdyby se nehrálo o pořádnou hromadu peněz. Důchodců je zhruba 2,41 milionu, zákonná valorizace penzí představuje přes dvaatřicet miliard korun. Navýšení o další pětistovku měsíčně by stát přišlo na víc než čtrnáct miliard. Důchodový systém je přitom kvůli dopadům covidové nákazy už letos ve čtrnáctimiliardovém deficitu. Premiéra to přimělo k prohlášení – jen žádný strach, na důchody bude. Jistě, musí být. Je to mandatorní výdaj, zaručený zákonem. Ber kde ber. Nejde o to, jak vysoké zvýšení důchodů si senioři zaslouží. Ale právě o to, kde se na přidávání bere. A hlavně kde vzít finance v příštích deseti až dvaceti letech. Populace stárne, tenhle povinný výdaj bude požírat čím dál větší část státního rozpočtu.
Aktuálně se na jeden důchod skládají tři ekonomicky aktivní lidé. Vždy po dvou na jednu penzi se budou skládat už lidé narození v osmdesátých a devadesátých letech. A jejich důchod bude financovaný méně než dvěma občany. Ekonomové navíc varují, že kvůli odchodu silných populačních ročníků do penze bude v budoucnu také nutné počítat s propadem státních příjmů. Změnit neblahé vyhlídky může jen penzijní reforma. Vláda ji sice v programovém prohlášení slíbila, zatím o ní už rok a půl jen debatuje další komise. Nevadí, premiér to vidí jinak. Podle něj by současná vládní garnitura měla zakotvit další zvyšování důchodů i do rozpočtových rámců na roky následující po skončení funkčního období nynější Poslanecké sněmovny.
Vládní koalice se má na lednovém růstu průměrného důchodu dohodnout tento měsíc, kdy bude mít k dispozici nová čísla o poklesu české ekonomiky. Pokud by Babišův kabinet chtěl penze zvednout víc, než přikazuje zákon, musel by ve sněmovně prosadit rychlou změnu normy. Příliš překážek mu v cestě stát nebude. Říct, že by stát neměl v koronakrizi dát seniorům víc než je povinné, se z politických partají odvážily jen ODS a Piráti. Vládní sliby utěšeně rostou, miliardy sem, miliardy tam. Ne, rozhodně to nejsou předvolební dárky. Za všechno přece může koronavirus.
