Schváleno – kabinet má plán hospodaření na příští rok. Spokojeni jsou, zdá se, všichni vládní partneři. Premiér i ministryně financí dál mohou tvrdit, že hospodaří odpovědně. S plánem státních financí na rok 2020 souhlasí odboráři i zaměstnavatelé. Podle odborů podporuje ekonomický růst a je sociálně odpovědný, zaměstnavatelé rozpočet chválí, že prý zajistí stabilitu ekonomiky.
Sněmovny se ministři také obávat nemusejí, záda jim kryje pohodlná většina poslanců, měnit se budou nanejvýš detaily. Vládní koalice bude dobře vypadat i před veřejností, myslela prakticky na všechny voličské skupiny. Polepší si důchodci, rodiče s nejmenšími dětmi, státní zaměstnanci i učitelé. Experti rezortu financí počítají s tím, že celkové příjmy státu budou napřesrok o 113 miliard vyšší než letos, a tvrdí, že stát si velkorysost může dovolit. Kritika zrychlujícího se tempa státních výdajů stéká po politicích jako voda po skle.
Varování přitom přibývá – a nejen proto, že předpověď ekonomického počasí se nijak zvlášť nelepší. Obří částku 113 miliard dávají dohromady v budoucnu jen obtížně opakovatelné či jednorázové příjmy. Například ze sociálního pojištění má do státní pokladny přitéct navíc 33 miliard. Znamená to, že se napřesrok musí udržet vysoký růst mezd. Což je předpoklad, který se naplnit může, ale také nemusí. Kvůli nutnosti navýšit příjmy posouvá stát termín splatnosti vratek DPH, zdražuje emisní povolenky, odčerpává rezervy z kdejakého dostupného účtu. To jsou operace, které není možné opakovat donekonečna.
Zvlášť nebezpečné je odčerpávání rezerv, na které by se mělo sahat, až když začíná téct do bot. Nejsme Německo, které v případě nástupu recese může díky rozpočtovým přebytkům z minulých let uvažovat o pomocném fiskálním balíčku až 50 miliard eur. Jistě, v českých poměrech zatím mluvíme jen o mírném zpomalení ekonomiky. Podle prognózy ministerstva financí by letos měl HDP narůst o 2,4 procenta a příští rok o 2,2. O dvouprocentním růstu hovoří i Svaz průmyslu a dopravy. Není ale od věci si připomenout, že prognózy příchodu recese, a zvlášť její hloubky tuzemským expertům nikdy moc nešly.
Povinné výdaje státu, takzvané mandatorní, by měly napřesrok stoupnout o 7,3 procenta na 885,1 miliardy korun. Tvoří více než polovinu celkových výdajů. To je balvan, který před sebou bude valit nejen tato vláda, ale i ty následující. Na to, které spadne zpět na hlavu, můžeme uzavírat sázky. Čekají nás jedny volby za druhými, váha výdajového břemene se nejspíš bude dál zvyšovat. Bude to nakonec pořádná rána.
