Ve všech nemocnicích to dnes vypadá stejně: Řeší pandemii, a proto omezily standardní péči, plánované výkony, které je živí. Kromě toho musí nakupovat ochranné pomůcky, jejichž pořízení nyní vyjde někdy až na dvacetinásobek normální ceny. Aktuálním problémem zdravotnických zařízení je tak navíc i krizové financování. Podle odhadu ministerstva financí se české zdravotnictví letos propadne do deficitu zhruba čtyřiceti miliard korun. Nejen kvůli vyšším nákladům na péči, ale i v důsledku ekonomické recese.
Schodek ovšem může být i mnohem vyšší, vláda na pomoc firmám a podnikatelům zvolila především daňové úlevy. Pokud jde o nemocnice, spoléhá na to, že rekordní výpadek jejich příjmů pokryjí ze svých rezerv pojišťovny. Jak prohlásila ministryně financí: „Naše pojišťovny jsou v přebytku, takže si myslím, že i ony se mohou nějakým způsobem podílet na tom, že pomůžeme zejména těm nejzranitelnějším, což jsou živnostníci.“ Ti nebudou platit zálohy na zdravotní pojištění. Jistě, pojišťovny měly na začátku roku na účtech v součtu přebytek přes šedesát miliard korun, z toho přímo na péči miliard čtyřicet. Je to potěšitelná suma, ale neznamená, že je dobrý nápad nechat je vykrvácet. Bankrot nehrozí jen nemocnicím.
Odhady, kam až se vyšplhají ztráty zdravotnictví, jsou víc než přibližné. Jen velké nemocnice je odhadují ve výši miliard, ty menší ve stovkách milionů korun ročně. Pro ilustraci: Největší fakultní nemoci v zemi, pražský Motol počítá s tím, že pokud bude koronavirová krize trvat čtvrt roku, sníží se její příjmy o miliardu korun. Jak dlouho bude nutné, aby nemocnice omezovaly běžnou péči, a věnovaly se nákaze Covid-19, ovšem nikdo přesně předpovědět nedokáže. Ministr zdravotnictví sice nemocnicím minulý týden slíbil, že dostanou víc peněz, ale i on mluví jen o financích, které poskytnou pojišťovny. Tím, že například změní jízdní řád pro poskytování záloh na akutní lůžkovou péči. Mluví tak o náplasti, která má prozatímně přikrýt nejvíc krvácející rány.
Zdravotnictví zkrátka potřebuje nový projekt financování, který se promítne už do přípravy státního rozpočtu na příští rok. To, že vláda napřesrok počítá například s růstem státních plateb za důchodce, děti či nezaměstnané o 3,5 miliardy, vypadá prostě směšně. Kabinet zatím přináší spíše řešení, která mají pomoci ze dne na den. Tak ale o zdravotní péči přemýšlet nelze. Onemocnění, ani běžná, ani závažná, s koncem pandemie nezmizí. Pojišťovnám letos snad peníze nedojdou, ale pokud se růst ekonomiky propadne do mínusu, a otázkou je pouze o kolik procent, budou v příštím roce v podstatě na suchu. Šéf největší zdravotní pojišťovny už to jinými slovy řekl na rovinu. Letošní rok ještě VZP nejspíš zvládne, příští rok je otázka. Bude nutné rozhodnout, v jakém rozsahu zůstanou zdravotní služby zachované a kde se vezmou zdroje. "Musíme si vybrat buď restriktivní rozpočet, nebo posílení příjmů.“
Je na čase oslovit i nevládní experty, kteří by se nemuseli zabývat operativou, a mohli se soustředit na vypracování dílčích a nakonec i celkového „Marshallova plánu“. Bez něj bude mít pandemie víc devastující dopady, než si dnes vůbec dovedeme představit.
