Není pravidlem, že bych chválil vládu za její hospodářskou politiku. Vlastně spíš naopak. V posledních několika letech promrhala příležitost vytvořit si rezervu na horší časy, takže další recese nebude tlumena jinak než zadlužováním se na finančních trzích.
Zavedení EET přineslo v nejlepším jen marginální čistý pozitivní efekt, růst platů ve veřejném sektoru a růst mandatorních výdajů, zejména důchodů, již beztak nedobrou strukturální kvalitu veřejných rozpočtů dále zhoršily. Rodinná politika je stále stejně nesystémová jako za všech vlád minulých. Důchodovou reformou se nikdo raději seriózně nezabývá – jako za skoro všech vlád minulých.
Ale za některé nápady z letošního léta si vláda pochvalu přece jen zaslouží.
Zaprvé stravenky. Skutečně není důvod, proč preferovat jedny zaměstnance (ti, jejichž zaměstnavatel si se stravenkami práci dal) před jinými a platit za to cenu v podobě zisků stravenkových firem. Argument, že lidé přestanou chodit na oběd, je lichý. Ti, kteří chodí, budou vzhledem k tomu, že za stravenky je možné i dnes koupit v podstatě cokoliv, chodit i nadále. A z těch, kteří dnes nechodí, protože stravenky nemají, někteří poté, co zaměstnavatelé dostanou možnost dávat jim část hotovosti daňově výhodněji, třeba začnou.
Zadruhé daňové výjimky. Ministryně Schillerová říká, že chce odstranit spoustu výjimek, které se do zákona o daních za desetiletí dostaly často všelijak. To se ovšem snáz řekne, než udělá. Stát má neodolatelnou potřebu skrze daně lidí vychovávat, a navíc bude kvůli každé výjimce někdo křičet. Ale úmysl je to chvályhodný. Jeden nápad, který se nejspíš při paternalistické tradicí českého daňového zákonodárce neuskuteční: zrušit všechny daňové výjimky pro fyzické osoby s výjimkou nezdanitelné částky na režii rodiny a tuto částku pak zvýšit na sumu, která režii rodiny skutečně pokryje. V případě právnických osob je k zamyšlení výrazné zjednodušení odpisů – méně kategorií, výrazné zvýšení hranic, od nichž se odpisovat musí a podobně.
Zatřetí plán měnit zákony o podnikání jen dvakrát ročně v předvídatelných termínech. Ten je pro podnikání určitě přínosný stejně jako závazek zjednodušení podnikání (jednotné formuláře, podpora rodinného podnikání, omezení množství statistických průzkumů). Zatím je to jen na papíře, uvidíme, jaká bude realita.
Jediným nerozumným letním vládním nápadem je paušální daň pro podnikatele s obratem do milionu korun. Nejenom že se mnohým drobným živnostníkům (do příjmu na úrovni mediánové mzdy) přechod na takovou daň nevyplatí, ale těm, kterým se vyplatí, se vyplatí až moc. Živnostníky s obratem poblíž horní hranice (jeden milion korun) totiž roční klid od státu přijde podle současného návrhu ministerstva financí na 5400 korun měsíčně. Což je daňová a odvodová povinnost ve srovnání s jinými skutečně absurdně nízká.
Autor je hlavním analytikem společnosti Conseq Investment Management
