Peníze na jídlo pro všechny zaměstnance: návrh Schillerové vítají restaurace, proti jsou odbory

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Szkanderová Michaela

Finanční paušál jako alternativa stávajícího systému stravenek, který navrhuje ministerstvo financí, vzbudil silné reakce všech, kterých by se případná změna mohla týkat.

„Je to opakovaná snaha ministerstva financí bombardovat funkční, zavedený a oblíbený systém,“ uvedl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula dřívější plány na zrušení daňového zvýhodnění stravenek, které chystal ještě ministr financí Miroslav Kalousek.

„Stravenky fungují jako alternativa tam, kde zaměstnavatel nemůže zřídit firemní kantýnu nebo jídelnu, ale zároveň je ochoten přispívat zaměstnancům na jídlo během pracovní doby,“ dodal Středula.  

Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) budou změny v systému stravenek součástí návrhu novely zákona o daních z příjmů. Zaměstnanci by podle něj dostávali peníze na stravu přímo. Příspěvek od zaměstnavatele by byl dál daňově zvýhodněn. Ministerstvo počítá s tím, že podporu na stravování tak získá další milion zaměstnanců, kteří dnes stravu dotovanou nemají.

V praxi systém funguje tak, že zhruba 55 procent ceny jednoho jídla, respektive jedné stravenky, platí zaměstnavatel, a takovou částku pak může uplatnit jako daňově uznatelný náklad. Zbylých 45 procent ceny si hradí ze svého sám zaměstnanec.

Jedním z důvodů, proč Schillerová třetí možnost ke stávajícím papírovým či elektronickým stravenkám chystá, je to, že stravenkové firmy mají podle ní na trhu oligopol a většinu zisků ve stovkách milionů ročně vyvádějí do zahraničí mateřským společnostem. Případné zneužití dominantního postavení největších firem na trhu navíc od loňska šetří antimonopolní úřad.

Podle posledních výročních zpráv vydělal lídr tuzemského stravenkového trhu, společnost Sodexo, za finanční rok do srpna 2018 před zdaněním 430 milionů korun. Jeho konkurent Edenred vykázal za loňský rok zisk před zdaněním ve výši 202 milionů korun. Společnost Up pak za rok 2017 vydělala před zdaněním 100 milionů korun.

Restaurace stravenkářským firmám platí marži ve výši přibližně peti procent z ceny u nich uplatněných stravenek, uvádí Asociace hotelů a restaurací. Ta nový návrh ministerstva podporuje. „Jedná se o rozšíření podpory stravování zaměstnanců a řešení v těch případech, kdy restaurace stravenky nepřijímají. Takových je dnes zhruba třetina," říká prezident asociace Václav Stárek.

Pro mnohé restaurace je administrativa se stravenkami spojená náročná. Kromě provizí stravenkovým firmám je pak podle Stárka třeba připočítat ještě náklady na další administrativní poplatky. „Co se dopadů pro zaměstnance týče, je pak zřejmé, že restauratéři si vícenáklady přirážejí do cen," přidává.

Lichý je pak podle něj argument, že restaurace se případného konce stravenek, případně rozšíření možností jiných forem příspěvků na stravování bojí proto, že přijdou o tržby a byznys. "Není to pravda. Podle našich čísel je podíl na tržbách, který pochází ze stravenek jen asi 15 procent," říká Stárek. 

Firmy na stravenkovém trhu tlak vůči jejich podnikání nechápou. Argumentují tím, že v systému, který řadu let funguje bez problémů, je volná konkurence. Kdokoliv na něj může přijít a v oboru působit, což se také děje, když své stravenky v poslední době představily i obchodní řetězce Kaufland nebo Lidl.

„Restauracím pak celý systém přináší tržby v řádu desítek miliard korun ročně,“ upozorňuje ředitelka Edenredu Daniela Pedret.  

Podle hlavního ekonoma společnosti Czech Fund Lukáše Kovandy existence stravenek z principu zvyšuje ceny v pohostinství. „Toto navýšení je pak zdrojem zisku stravenkových firem, zároveň je zátěží pro zaměstnance firem, kteří stravenky nedostávají,“ soudí Kovanda.

Zaznívají ale  i argumenty pro důležitost systému stravenek. „Výhodou stravenkového systému je to, že motivuje lidi k pravidelnému stravování, což výdajový paušál nedokáže,“ poznamenává Pedret z Edenredu. S tím souhlasí i ředitel Sodexa Daniel Čapek. „Pokud by zaměstnanci dostávali peníze přímo na účet formou paušálu, s největší pravděpodobností by ho nevyužívali na stravování,“ říká.

Za pravdu této teorii dávají i čísla. Například průzkum PPM Factum z roku 2018 říká, že lidé se stravenkami obědvají třikrát častěji než ti bez stravenek. A právě to je jedním z deklarovaných účelů už od samotného vzniku systému stravenek počátkem 90. let.